Latour se pak zabýval kunsthistorií, Macauley žurnalistikou, Heick byl především výtvarník. Všichni tři po celý život fotografovali. Pro první společnou výstavu se ovšem rozhodli až v osmdesátých letech.
Latour, Heick i Macauley jsou od počátku fascinováni slavnými osobnostmi. Žádný z nich se neomezil jen na portrétní tvorbu, pražská výstava však shrnuje právě fotografie celebrit. Jsou mezi nimi spisovatelé, politici, malíři i herci, ale také reportážní snímky Eleanor Rooseweltové či Augusta Pinocheta nebo střídmý a důstojný portrét indiánského náčelníka Kopajícího koně.
"Všichni tři byli slavnými osobnostmi nesmírně přitahováni," říká publicistka Daniela Mrázková. "Ira Latour přiznal, že jednou uspořádal univerzitní seminář s Michailem Gorbačovem hlavně proto, aby ho mohl fotografovat."
Výstava skýtá zajímavou možnost pohlédnout do obličeje lidem, kteří byli často velmi slavní, ale jejich tvář zůstávala většině lidí utajena. Cameron Macauley fotografoval své proslulé kolegy Edwarda Westona, Alfreda Stieglitze, Edwarda Steichena či Mana Raye. Latourovi pózoval básník Robinson Jeffers či malíř Oskar Kokoschka, Heick zachytil architekta Franka Lloyda Wrighta, ale i chilského generála Pinocheta.
"Iru Latoura jsem poznal v Americe, díky tomu se dostala tahle výstava do Prahy. Dnes je mu jedenaosmdesát, ale je stále plný energie," říká kurátor výstavy Jiří Tondl. "Je jen fragmentem z cenného archivu portrétů, který vytvářeli padesát let," dodává.
 Návštěvníci si prohlížejí v Komorní galerii Domu fotografie Josefa Sudka jeden ze snímků slavných osobností. |
 Návštěvníci si prohlížejí v Komorní galerii Domu fotografie Josefa Sudka jeden ze snímků slavných osobností. V galerii začala výstava portrétů tří amerických fotografů nejstarší generace. (30. května 2001) |
