Návštěvníci budou mít na Venuši dostatek času. Výstava z období středního paleolitu, tedy třiceti až dvaceti tisíc let před naším letopočtem, v Praze zůstane až do konce dubna.
Ačkoli byla bezpečnostní opatření velice přísná, lidé, kteří po poledni procházeli kolem bočního vchodu muzea na Václavském náměstí, si kromě tří aut ničeho nevšimli. Vozidla se vzácným nákladem a ostrahou totiž projela až na dvůr budovy, kde byla bedna vyložena.
Fotogalerie |
Její obsah, pouhých 11,5 centimetru vysokou černošedou figurku, střežila šestice policistů v černém s kuklami na hlavách a samopaly v rukou.
Soška nalezne místo v trezorové vitríně, vyrobené speciálně pro tuto expozici, která je naším hlavním výstavním projektem roku.Pojištěna je na jeden milion korun. Jak už to u podobných skvostů bývá, jde pouze o fiktivní částku.
Unikátní předměty, pokud by byly zničeny, totiž nelze nahradit,“ řekl ředitel Národního muzea Michal Lukeš.Podle kurátorky výstavy Blanky Kreibichové není běžné, aby Věstonická venuše byla z Brna půjčována na výstavy.
Proto je to pro nás veliký svátek. V novém tisíciletí ještě neopustila trezorový sejf Moravského zemského muzea a počet zápůjček v minulém století by se dal spočítat na prstech jedné ruky,“ prozradila.
 |
Věstonickou venuši, považovanou za symbol plodnosti, objevil 13. července 1925 uprostřed velkého popeliště na pravěkém sídlišti lovců mamutů mezi dnešním Pavlovem a Dolními Věstonicemi tým známého archeologa a
speleologa Karla Absolona. Figurka z pálené hlíny byla unikátem, protože se do té doby předpokládalo, že v paleolitu keramika ještě známa nebyla.
A tak je vlastně nejstarší keramickou lidskou soškou na světě.
Free template: XML inklud jen jako datový zdroj.
