Vesmír „zhoustl“ o dvě sondy z Evropy, české přístroje míří zkoumat plazmu

  • 7
Krátce před třetí hodinou ráno SEČ odstartovala z kosmodromu Plesetsk ruská raketa Rokot. Do vesmíru vynesla i české vědecké přístroje na zkoumání plazmy. Česko tak navazuje na řadu družic Magion. Na palubě rakety vyletěla do kosmu i evropská sonda SMOS, která vytvoří globální mapu vlhkosti a soli v oceánech.

Raketa Rokot odstartovala přesně ve 2:50:51 středoevropského času. Na palubě nesla družice SMOS a Proba-2.

Právě na druhé z nich se nacházely české přístroje na průzkum ionizovaného plynu - jeden bude zkoumat hustotu, teplotu, složení a elektronovou teplotu iontů, druhý magnetosférickou plazmu.

Průzkumem plazmy navážou přístroje na malé družice Magion, vypouštěné z Ruska (resp. Sovětského svazu) v letech 1978-1996. Zkoumaly magnetické pole, ionosféru (odtud název) a plazma v okolí Země. Družice vyvinul Ústav fyzicky atmosféry Československé akademie věd.

Mise pomůže konkurenceschopnosti ESA, věří Češi

"Družice o hmotnosti 130 kilogramů patří do kategorie menších družic. Evropská kosmická agentura ESA tak dává menším firmám a pracovištím možnost otestovat své přístroje a technologie v kosmickém prostředí," řekl ředitel České kosmické kanceláře Jan Kolář. Podle něj projekty jako tento pomáhají posílit inovativnost a konkurenceschopnost evropského kosmického průmyslu.

Družice Proba-2 by měla na oběžné dráze ve výšce 700 až 800 kilometrů nad Zemí fungovat dva roky. Náklady na její výrobu a provoz činí 18 milionů eur (asi 450 milionů korun).

DRUŽICE PROBA-2

Proba-2 byla vyvinuta a vyrobena v rámci technologického programu Evropské kosmické agentury ESA s cílem ověřit celkem 17 nových technologií, jako jsou nové lithium-iontové akumulátory, pokročilé systémy správy dat, přijímač GPS signálu či nové sluneční panely a mnoho dalších. Mimo to byly na družici umístěny čtyři vědecké přístroje, z nichž dva jsou určeny k pozorování Slunce a dva pro analýzu okolní plazmy.

Zdroj: Česká kosmická kancelář

Spolu se sondou Proba-2 odstartoval na palubě Rokotu i satelit SMOS, jehož cílem je detailní zmapování cirkulace vody na zemi. Přispěje tak i ke zkoumání klimatických změn.

SMOS (Soil Moisture and Ocean Salinity) vytvoří první globální mapy množství vlhkosti v zemské půdě a soli v oceánech. Jeho data by měla přispět ke zpřesnění předpovědí počasí a varování před extrémními přírodními jevy, jako jsou povodně. Informace přijdou vhod i v zemědělství a využívání vodních zdrojů.

Osm satelitů

V programu Earth Explorers plánuje ESA vypustit do vesmíru celkem osm satelitů. Od letošního března je na oběžné dráze družice GOCE měřící gravitační pole Země a pohyby oceánů. V únoru příštího roku by první dva satelity měl následovat třetí, nazvaný Cryosat-2, který bude mít za úkol zmapovat zalednění Země.

V plánu je ještě vypuštění družic Aeolus (měření větrů), Swarm (mapování magnetismu Země) a Earthcare (zkoumání tvorby a účinků mraků). Zbývající dvě zařízení ještě nemají jméno a jejich úkoly vyplynou z poznatků předchozích misí a z potřeb vědců.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video