Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vesmír „zhoustl“ o dvě sondy z Evropy, české přístroje míří zkoumat plazmu

  12:13aktualizováno  12:40
Krátce před třetí hodinou ráno SEČ odstartovala z kosmodromu Plesetsk ruská raketa Rokot. Do vesmíru vynesla i české vědecké přístroje na zkoumání plazmy. Česko tak navazuje na řadu družic Magion. Na palubě rakety vyletěla do kosmu i evropská sonda SMOS, která vytvoří globální mapu vlhkosti a soli v oceánech.

Raketa Rokot odstartovala přesně ve 2:50:51 středoevropského času. Na palubě nesla družice SMOS a Proba-2.

Právě na druhé z nich se nacházely české přístroje na průzkum ionizovaného plynu - jeden bude zkoumat hustotu, teplotu, složení a elektronovou teplotu iontů, druhý magnetosférickou plazmu.

Průzkumem plazmy navážou přístroje na malé družice Magion, vypouštěné z Ruska (resp. Sovětského svazu) v letech 1978-1996. Zkoumaly magnetické pole, ionosféru (odtud název) a plazma v okolí Země. Družice vyvinul Ústav fyzicky atmosféry Československé akademie věd.

Mise pomůže konkurenceschopnosti ESA, věří Češi

"Družice o hmotnosti 130 kilogramů patří do kategorie menších družic. Evropská kosmická agentura ESA tak dává menším firmám a pracovištím možnost otestovat své přístroje a technologie v kosmickém prostředí," řekl ředitel České kosmické kanceláře Jan Kolář. Podle něj projekty jako tento pomáhají posílit inovativnost a konkurenceschopnost evropského kosmického průmyslu.

Družice Proba-2 by měla na oběžné dráze ve výšce 700 až 800 kilometrů nad Zemí fungovat dva roky. Náklady na její výrobu a provoz činí 18 milionů eur (asi 450 milionů korun).

DRUŽICE PROBA-2

Proba-2 byla vyvinuta a vyrobena v rámci technologického programu Evropské kosmické agentury ESA s cílem ověřit celkem 17 nových technologií, jako jsou nové lithium-iontové akumulátory, pokročilé systémy správy dat, přijímač GPS signálu či nové sluneční panely a mnoho dalších. Mimo to byly na družici umístěny čtyři vědecké přístroje, z nichž dva jsou určeny k pozorování Slunce a dva pro analýzu okolní plazmy.

Zdroj: Česká kosmická kancelář

Spolu se sondou Proba-2 odstartoval na palubě Rokotu i satelit SMOS, jehož cílem je detailní zmapování cirkulace vody na zemi. Přispěje tak i ke zkoumání klimatických změn.

SMOS (Soil Moisture and Ocean Salinity) vytvoří první globální mapy množství vlhkosti v zemské půdě a soli v oceánech. Jeho data by měla přispět ke zpřesnění předpovědí počasí a varování před extrémními přírodními jevy, jako jsou povodně. Informace přijdou vhod i v zemědělství a využívání vodních zdrojů.

Osm satelitů

V programu Earth Explorers plánuje ESA vypustit do vesmíru celkem osm satelitů. Od letošního března je na oběžné dráze družice GOCE měřící gravitační pole Země a pohyby oceánů. V únoru příštího roku by první dva satelity měl následovat třetí, nazvaný Cryosat-2, který bude mít za úkol zmapovat zalednění Země.

V plánu je ještě vypuštění družic Aeolus (měření větrů), Swarm (mapování magnetismu Země) a Earthcare (zkoumání tvorby a účinků mraků). Zbývající dvě zařízení ještě nemají jméno a jejich úkoly vyplynou z poznatků předchozích misí a z potřeb vědců.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Základní škola Rudé armády v čínské provincii S'-čchuan (21. ledna 2015)
Čínští komunisté bojují o dětské duše, ideologická výchova přitvrzuje

Čínská komunistická strana ve snaze udržet si loajalitu nastupujících generací zásadním způsobem reformovala ideologickou výchovu na školách. Učitelé studentům...  celý článek

Ines Rau na archivním snímku
Dívkou měsíce v Playboyi je poprvé transsexuálka, čtenáři reptají

Dívkou měsíce časopisu Playboy se poprvé stala transsexuálka. Francouzská modelka Ines Rauová bude tváří listopadového čísla. Některé čtenáře to popudilo,...  celý článek

Kamenné "brány" při pohledu ze shora. Zdroj: Google Maps
Družice odhalily kamenné struktury u Medíny, pro vědce jsou záhadou

Internetové mapy pomohly odhalit další pozůstatek z doby neolitu. Archeologové díky Google Earth objevili stovky záhadných kamenných staveb na lávových polích...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.