Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vesmír poprvé změřili amatéři

aktualizováno 
- Na hvězdy se lidé dívali odpradávna. Kdo kdy pozoroval letní nebe plné hvězd, potvrdí, že se zdají na dosah. Antičtí učenci měřili rozměry vesmíru v průměrech zeměkoule (Hipparchos vypočítal, že Země je od Slunce daleko asi 8 milionů kilometrů, což je asi dvacetkrát méně, než ve skutečnosti). Teprve v prosinci 1838 lidé poprvé získali pojem o vzdálenosti hvězd nad hlavou.

Původně náruživý námořník studující navigaci, a pak ředitel pruské státní hvězdárny v Königsbergu (dnešním Kaliningradu) Friedrich Wilhelm Bessel (1784-1846) zveřejnil svoje výpočty vzdálenosti hvězdy 61 Labutě. Vybral si ji šikovně; není zrovna nejjasnější, zato vykazuje velkou roční paralaxu, tedy optickou odchylku polohy vznikající pohybem Země kolem Slunce, z níž se vzdálenost určuje. Bessel došel k číslu skutečně astronomickému: 600 000 vzdáleností Země-Slunce (to je asi 11 světelných let)! A jak už to někdy ve světě vědy bývá, o prsa za ním skončí Skot Thomas Henderson, původem advokátní koncipient, později ředitel hvězdárny na mysu Dobré naděje, který přijde se "svou" vzdáleností hvězdy alfa-Centauri (270 000 vzdáleností Země-Slunce) o pouhý měsíc později.
Od 28. listopadu 1908 mají i naše končiny svoji autobusovou havárii. To u Pardubic autobus "spadl do škarpy a převrhl se". O následcích pro cestující vypovídá skutečnost, že "jeden cestující shledav, že má zdravé oudy, blaženě se usmál a běžel do Pardubic".
28. listopadu 1933 byl spuštěn lineární urychlovač částic, který zkonstruoval Robert J. Van de Graaf. Ionty byly akcelerovány silným elektrostatickým polem mezi dvěma opačně nabíjenými elektrodami (pro začátek měla každá plus a minus 3,5 milionu voltů). Jelikož v Graafově mateřském Massachusettském technologickém institutu neexistovala dost velká hala, přístroj byl smontován v nedalekém soukromém hangáru na vzducholoď, vysokém přes dvacet metrů. Van de Graafův urychlovač se podílel na počátku výzkumu umělých jaderných reakcí. Dnes je nahrazen urychlovači cyklickými.
1. prosince 1783 Bratři Montgolfierové už za sebou mají triumf s prvním vzletem člověka (psali jsme o něm minule), dnes dochází na druhého v řadě, na rozdíl od pokusníků Montgolfierů skutečného vědce J. A. C. Charlese, který si spočítal, že vznosnost nejlehčího prvku vodíku je podstatně vyšší než ohřátého vzduchu. Na rozdíl od Montgolfierů, kterým se do
vlastního balonu moc nechtělo a nechali za sebe letět jiné, Charles s bratrem v tom svém zařízení skutečně letěli, a zanedlouho s ním vystoupili do tehdy neuvěřitelné výšky 2800 metrů. Charlesův balon se stal vzorem balonu na několik příštích desetiletí a prakticky až katastrofa Zeppelinovy vzducholodi Hindenburg v květnu 1937 ukázala meze vodíku jako nebezpečné, protože výbušné náplně strojů lehčích vzduchu.
4. prosince 1868 čte na zasedání Spolku pro zvelebení fotografie v Berlíně předseda dopis táborského učitele kreslení a těsnopisu Jakuba Husníka o vynálezu nové reprografické metody - světlotisku. Stalo se tak téměř současně s představením téže metody prosperujícím mnichovským fotografem Josefem Albertem. I tady došlo k dohodě; Albert od chudého Husníka autorská práva odkoupil a využil. Jeho tisky prý byly tak dokonalé, že si je lidé pletli s fotografiemi.

Rozum i fantazie: Fiktivní pohled z Měsíce na Zemi z doby před přistáním lidí na Luně se vůbec neliší od skutečného

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Maltská novinářka Daphne Caruanová Galiziová na archivním snímku. (6. dubna...
Bomba v autě zabila maltskou novinářku, případ bude vyšetřovat FBI

Maltskou novinářku Daphne Caruanovou Galiziovou zabil v pondělí výbuch bomby nastražené v jejím autě. Premiér Joseph Muscat označil vraždu za barbarský čin,...  celý článek

Arabsko-kurdské milice SDF dobyly z rukou bojovníků Islámský stát město Rakká...
Hlavní město Islámského státu padlo, bitva o Rakká trvala pět měsíců

Arabsko-kurdské milice SDF dobyly z rukou bojovníků Islámského státu město Rakká, jež dříve sloužilo jako hlavní město džihádistů v Sýrii. Bitva o město si od...  celý článek

Americký prezident Donald Trump odsoudil násilí extremistů v Charlottesville....
Soud zablokoval Trumpův protiimigrační dekret pár hodin před platností

Federální soud v Honolulu v úterý zablokoval protiimigrační dekret prezidenta USA Donalda Trumpa, který zakazoval vydávání přistěhovaleckých víz občanům z osmi...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.