Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vesmír je na prodej

  12:28aktualizováno  12:28
Mark Shuttleworth se právě vrátil z oběžné dráhy, další kosmický turista poletí co nevidět. Jen pokud jde o létání, vynesl tento druh podnikání Moskvě již čtyřicet milionů dolarů. Ruská vláda přitom zdaleka není jediná, kdo zjistil, že na odvěké touze lidí po dobývání neznámého prostoru se dají vydělat slušné peníze.

Firma Hilton International plánuje postavit na oběžné dráze hotel z palivových nádrží raketoplánu Space Shuttle. Nadace Artemis chce dovážet z Měsíce horniny.

Pohřební společnost Celestis posílá již od roku 1997 na oběžnou dráhu skleněná pouzdra s popelem nebožtíků, kteří si u nich tuto službu objednali ještě zaživa. Byla jich už asi stovka a zaplatili za to okolo 5500 dolarů.

Firma Robotics Institute and Lunacorp se chlubí tím, že shromáždila okolo miliardy dolarů na svůj projekt, který by z Měsíce udělal něco jako obří zábavní park. Na měsíčním povrchu by se pohybovali roboti a jakási vozítka, která by se ovládala na dálku. Postačí prý nasadit si helmu a brýle a ze Země zahájit fantastickou projížďku.

Podobný plán má i americký konstruktér Gregory Bennett, jenž tvrdí (a odborníci mu v tom dávají za pravdu), že čistě technicky vzato se menší turistická výprava na Měsíc dá pořídit za nižší částku, než jakou společnosti typu Walt Disney vydělají za jediný rok.

Bennett věří, že prodejem práv k zfilmování této mise získá dost peněz. Založil proto nadaci Artemis, která má za úkol je sehnat. To asi nebude snadné, protože Bennettovy další vize nepůsobí zrovna jako příklad solidně zpracovaného podnikatelského plánu.

Bennett kupříkladu navrhuje zaplombovat jednu z mnoha lávových jeskyní pod měsíčním povrchem (jejichž existence dosud není prokázána, ale je považována za pravděpodobnou), naplnit ji atmosférou a opatřit umělou oblačností.

Pozemek na Měsíci mají Carter, Reagan i Kohl
Turisté by pak mohli putovat po rozsáhlých jeskynních sálech a chodbách (nebo třeba nasadit si křídla a létat - navrhuje Bennett), hrát míčové hry nebo, dejme tomu, trénovat skok do výšky. Při šestkrát nižší gravitaci by musely padat doslova nadpozemské rekordy.

Anebo co takhle vystoupit na povrch a udělat okružní výlet po všech místech přistání výprav Apollo? Sloganem jeho společnosti je: "Již dvanáct mužů kráčelo po Měsíci. Kdy vyrazíte vy?" Bennett by měl ovšem smůlu, kdyby jej předběhl americký geolog Jack Smith. Jeho projekt se zakládá na tom, že by na Měsíci za obrovských teplot vyráběl superpalivo "Helium 3", které by bohatě nahradilo dosavadní energetické zdroje na Zemi. Vadou na kráse tohoto plánu je, že měsíční povrch by se změnil v jednu velkou pec.

Posledně jmenované příklady působí jako science fiction, avšak v případě "vesmírného byznysu" je tento žánr povolen. Američan Dennis Hope a jeho firma Lunar Embassy (měsíční vyslanectví) již od osmdesátých let rozprodává pozemky na Měsíci a Marsu, hektar okolo 50 dolarů.

Hope tvrdí, že je majitelem celé sluneční soustavy. Vydal dokonce měsíční "ústavu" a "listinu základních práv". Média i odborníci na vesmírné právo shodně soudí, že ten člověk musí být šílený. Snad je to opravdu šílenec, avšak jako obchodník si vede docela dobře.

Pozemek si od něj dosud koupilo přes čtvrt milionu lidí, mezi nimi i řada celebrit (Tom Cruise, Harrison Ford) či respektovaných politiků (Jimmy Carter, Ronald Reagan). Jedním z kupců je německý exkancléř Helmut Kohl.

Společenství německých majitelů pozemků to prý velmi potěšilo a slibují kancléři, že po jeho neslavném odchodu z politiky si jej alespoň na Měsíci zvolí svým kancléřem.

Šarlatán, nebo majitel vesmíru? 

Kalifornský obchodník s obuví Dennis Hope podal na Pozemkový a registrační úřad žádost o vydání Měsíce. V roce 1988 mu byl Měsíc přidělen, protože nikdo proti jeho nároku nevznesl námitku a tak se stal právně nenapadnutelným. Hope využil zákona z roku 1862, jímž se řídí přidělování pozemků bez majitele. Mezitím stačil podat žádost o přidělení všech planet sluneční soustavy. Ostatní země jeho nárok neuznávají, avšak nevědí, jak mu v obchodování zabránit. Podle "Dohody o Měsíci" z roku 1979 je sice toto těleso "dědictvím celého lidstva", USA ale dohodu nikdy neratifikovaly. V jiné dohodě z roku 1967 se zřekly teritoriálních nároků na kosmická tělesa, smlouva ale nemluví o jednotlivcích. Hopemu už parcely vydělaly na luxusní vilu, bazén a tři letadla. Usiluje i o křeslo v OSN, aby mohl "zastupovat zájmy vlastníků půdy".

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kim Wallová na archivním snímku
Torzo těla patří novinářce z ponorky, oznámila dánská mordparta

Torzo těla bez hlavy nalezené v pondělí na jihu dánské metropole Kodaně patří pohřešované švédské novinářce. Po testech DNA to oznámila dánská policie....  celý článek

Chlapec zastavil dopravu Macarenou
Teenager v Saúdské Arábii tancoval na ulici Macarenu. Zadržela ho policie

Policie v Saúdské Arábie zadržela čtrnáctiletého chlapce, který na videu z města Džidda na pobřeží Rudého moře tančí na ulici Macarenu - tanec, který proslavil...  celý článek

Barcelona truchlí za oběti  teroristického útoku (18. srpna 2017)
Chtěli jsme zaútočit v barcelonských památkách, vypověděl terorista

Po útocích v Katalánsku z konce minulého týdne, které si vyžádaly 15 obětí, poslal v úterý soud do vazby bez kauce dva zadržené; vazbu dalšího prodloužil o 72...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.