Vesmír: hvězda spolkla planetu

Londýn, Praha - V některých slunečních systémech hrozí planetám, že budou pohlceny svými slunci. K tomuto závěru došli čtyři astronomové ze španělského Instituto de Astrofisica de Canarias Teneriffa. Jejich zprávu otiskl odborný časopis Nature. Při spektrální analýze s pomocí velmi citlivého spektrografu UVES na dalekohledu Very Large Telescope, celoevropském projektu v Chile, objevil tým vedený Garikem Israelianem, že světlo hvězdy HD82943 obsahuje neobvykle vysoký podíl vzácného izotopu lithium 6.

Hvězdy, podobající se našemu Slunci, což je právě případ HD 82943, ale běžně lithium 6 spotřebují v dřívějších vývojových fázích. V atmosféře velkých planet naopak lithium 6 zůstává zachováno.

Planetární systém, o němž je řeč, je vzdálen od Země přibližně devadesát světelných let (jeden světelný rok odpovídá 9,5 bilionům kilometrů), tvoří jej v současnosti dvě velké planety a je velmi mladý - jeho stáří odhadují astronomové na pouhých 100 milionů let.

Pro srovnání: Země obíhá kolem Slunce asi 4,5 miliardy let.

Další indicií pro hypotézu o "spolknutí" planety hvězdou se pro astronomy stala existence velké planety, pohybující se ve zmíněném systému po eliptické dráze.

Teorie o vzniku planetárních systémů vysvětlují takový pohyb jen na základě takzvaného gravitačního kulečníku mezi planetami soustavy. Obrovská planeta zřejmě natolik zasáhla dráhu své "kolegyně", že se tato dostala na silně eliptickou dráhu, která ji zavedla blízko hvězdy nebo k ní byla přímo "katapultována". HD82943 ji pak pohltila.

Na základě analýzy došli astronomové k závěru, že pohlcená planeta měla přibližně dvojnásobek hmoty Jupitera. Pokud bylo chemické složení planety blízké složení Země, pak by byla potřeba hmota tří Zemí, aby se dal vysvětlit vysoký podíl vyzářeného lithia 6.

Důkaz, že tato teorie je správná, samozřejmě chybí - nelze ji dokázat jiným způsobem než právě spektrální analýzou. "Domněnka, že se něco takového stalo, je ve vzduchu," řekl internetové službě časopisu Bild der Wissenschaft Jakob Staude z Institutu Maxe Plancka pro astronomii v Heidelbergu.

"V minulých letech objevili astronomové řadu systémů, v nichž některé planety obíhaly centrální hvězdu s největší pravděpodobností po nestabilních či hvězdě velmi blízkých drahách," dodal německý astronom.

Od roku 1992, kdy byly objeveny první planety v solárních systémech mimo naši sluneční soustavu (takových systémů dnes známe více než padesát), se u nich vědci setkávají v řadě případů s neobyčejnými oběžnými drahami - z hlediska naší soustavy. Pro vysvětlení slouží nejčastěji již zmíněný gravitační kulečník.

"Možné ovšem je, že velmi neobvyklý je ve vesmíru právě náš solární systém s obrovskými planetami, velmi vzdálenými od Slunce," napsala internetová verze BBC.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video