Narychlo látaný plán ministra zahraničí Jana Kohouta "když nebude radar, svezte Čecha raketoplánem" sice nevyšel, ale i tak bude pro Česko rok 2010 v oblasti vesmíru prestižní.
Koncem září a začátkem října bude v Praze Mezinárodní astronautický kongres. Zní to možná nudně, ale do Česka přijede na dva tisíce špičkových vědců. A pokud se republika prezentuje dobře, mohou se Češi dostat k zajímavým kontaktům, zakázkám a technologiím.
|
"Se systémem Galileo by Praha byla centrem navigace pro celý svět," říká vládní zmocněnec Dobeš. |
Kromě toho Češi pracují na tom, aby EU přiklepla Praze zřízení centra globálního navigačního systému Galileo, alternativu k americkému GPS a ruskému Glonassu.
Unie slíbila, že nové agentury budou sídlit v nových členských zemích. A Česko je favoritem. "Praha by byla centrem světové navigace pro celý svět," řekl ČTK vládní zmocněnec pro Galileo Karel Dobeš. Rozhodnutí by mělo padnout mezi březnem a červnem.
Největší dílo člověka ve vesmíru
Rušno bude na oběžné dráze. Nedražší stavebnice dějin, Mezinárodní vesmírná stanice, bude do konce září instalací dalších čtyř modulů včetně observatoře Cupola prakticky dokončena. Od vynesení zárodku stanice, modulu Zarja, uplyne v listopadu 2010 dvanáct let.
Observatoř Cupola, která se v roce 2009 stane součástí ISS, bude mít sedm oken. Kvůli mikrometeoritům budou zakrývatelná.
NASA ovšem zároveň počítá s tím, že zestárlou stanici v roce 2016, šest let po dokončení, navede do atmosféry. Je nicméně možné, že životnost ISS, povede-li si dobře, úřady prodlouží.
Mnohem blíž je konec raketoplánů. NASA má v kalendáři už jen pět misí. Odborníci zvažují, že jednu přidají, aby usnadnili přechod ISS na komerční a mezinárodní zásobovací lety. Ale i kdyby se na misi našly peníze, v roce 2010 budeme jistě vědět, kdy program Space Shuttle, který zaměstnává 12 500 lidí, skončí. Zatím to vypadá, že na jaře 2011.
Co najdou dalekohledy?
Jedna věc jsou plánované lety a jiná už probíhající výzkum, jehož výsledky mohou leckdy překvapit. Lidstvo například letos zmapuje infračerveným teleskopem WISE 99 % oblohy tak podrobně, jako nikdy předtím (přesněji jako před čtvrtstoletím, kdy se infračervený vesmír snímal tehdejší technikou).
Sonda Kepler, hledající v dalekém vesmíru planety podobné Zemi, má životnost nejméně 3,5 roku, i ona ale už pošle na Zemi výsledky bádání. Vědci je chtějí zveřejnit 4. ledna.
A své nové schopnosti předvede i Hubbleův teleskop, který se loni dočkal modernizace od posádky raketoplánu Atlantis, a je tak rovněž osazen nejmodernějšími přístroji.
Aktivních sond je ve vesmíru mnoho. Další objevy můžou ohlásit Voyager, Herschel, Planck, Cassini, Mars Orbiter...
|
Robot Opportunity jako by si vůbec neuvědomoval, že už je dávno prošlý a měl by spořádaně usnout jako jiné sondy. |
Komerční lety budou na dosah...
Na návštěvu prahu vesmíru rovněž budou dál spořit vesmírní turisté. Zdá se, že sice v roce 2010 stroj SpaceShipTwo miliardáře Richarda Bransona ještě nepoletí, ale o rok později už vezme šest turistů na pár minut do stavu beztíže.
Branson přitom není jediný z komerční sféry, kdo se o soukromé lety do kosmu zajímá. Zmiňme třeba společnost Bigelow Aerospace, která už léta plánuje vypuštění vesmírného hotelu. Připravuje už třetí prototyp, nazvaný Sundancer.
A pozor, u ISS se začne angažovat také soukromý dopravce, společnost SpaceX, která chce do vesmíru prorazit s raketou Falcon 9.
...ale musíme ve vesmíru uklidit
Existuje ještě jeden problém, který budou muset vědci příští rok intenzivně řešit, přestože nemusí dospět k výsledku. Kolem Země krouží mrak patnácti tisíc úlomků, většinou částí starých družic, které jsou větší než deset centimetrů a mohou s ničivým výsledkem zasáhnout některý ze satelitů.
Úlomků navíc značně přibylo po srážce družic Iridium a Kosmos a poté, co Čína ukázala svaly a řízenou střelou zničila svůj satelit. Pentagon proto zvažuje různé možnosti, například odtlačování vesmírného smetí na méně frekventované oběžné dráhy.
