O dovolání informoval tiskový mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Pavel Foltán. Podle něj rozhodla Vesecká po prostudování předložených materiálů o podání dovolání k Nejvyššímu soudu v neprospěch obviněné JUDr. Ludmily Polednové-Brožové.
"Dovolání směřuje proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. února 2008, kterým bylo trestní stíhání zastaveno, neboť se nelze ztotožnit se závěry o promlčení trestního stíhání," sdělil iDNES.cz Foltán.
Soud s žalobkyní Milady Horákové začal loni v říjnu. Šestaosmdesátiletá dělnická prokurátorka z padesátých let se líčení neúčastnila, omluvila se kvůli zdraví. - soud kvůli justiční vraždě Horákové
Polednová-Brožová čelila obvinění z podílu na justiční vraždě spáchané na Horákové v roce 1950. Žalobce žádal s ohledem na věk obžalované mimořádně nízký, pětiletý trest (obvyklá sazba je 12 až 15 let). - návrh obžaloby
Loni v listopadu dostala osm let vězení. Podle soudu postupovala v rozporu s tehdy platnými zákony a byla si vědoma toho, že o vině Horákové bylo předem rozhodnuto a proces má pouze vyvolat dojem zákonnosti. - osm let za "soudní divadlo"
Podle vrchního soudu je případ promlčený
"Jsem si vědom, že rozsudek je vzhledem k věku a zdravotnímu stavu obžalované nevykonatelný," uvedl tehdy soudce Petr Braun s tím, že i když si Brožová-Polednová neodsedí ani den, rozsudek je pro něj důležitý kvůli morálnímu odsouzení zločinu komunismu.
Překvapení pak přišlo z Vrchního soudu v Praze, ke kterému se odsouzená odvolala - rozhodl, že případ je promlčený. Brožová-Polednová se od začátku hájila tím, že vinu necítí, protože o zmanipulování procesu nevěděla a věřila ve vinu odsouzených. Bylo jí 29 let a za sebou měla rok právnické školy pro pracující a studovala fakultu. - případ je údajně promlčený
Právnička a politička Milada Horáková byla za druhé světové války pět let vězněna, protože se zapojila do odboje proti nacistům. Po válce se stala poslankyní za národní socialisty. Z politického života odešla po únorovém komunistickém převratu v roce 1948.
Už v následujícím roce ji ale zatkli a ve vykonstruovaném procesu ji pak soud v červnu 1950 odsoudil k trestu smrti. Podle tehdejší obžaloby připravovala jako hlava spikleneckého centra návrat ke kapitalismu, spolupracovala s dalšími zrádci režimu a agentům imperialistických mocností předávala důležité informace.
