Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Věřitel ČSSD zůstává raději skryt v zákulisí

  23:04aktualizováno  23:04
P r a h a - Co je to za člověka, který prý jen ze sympatií k ustrkovaným dvakrát tajně půjčil sociální demokracii dvacet milionů? Jmenuje se Karl Heinz Hauptmann. Když se před třemi týdny pod tíhou důkazů v MF DNES k půjčkám přiznal, jeho jméno slyšela většina lidí poprvé. Dokonce i lidé z jeho branže říkali, že ho neznají. O Hauptmanna, obchodníka s cennými papíry, který řídí své aktivity ze zákulisí, se několikrát zajímala česká policie i její kolegové ze zahraničí. Nikoli proto, že by Hauptmann měl na kontě nějaké nezákonnosti, ale proto, že se schází s podezřelými osobami. Například Francouzi se v Praze dotazovali na Hauptmannovy kontakty kvůli podezření, že lidé z jeho okolí perou špinavé peníze.

Hauptmann se v České republice uchytil začátkem devadesátých let, když vznikla Interbanka. Posléze se přeorientoval na trh s nemovitostmi a založil firmu ECM. Vzešel ze silné finanční skupiny Maďarů, Němců, Rakušanů a Angličanů, kteří se znali už před rokem 1989 a zajímali se o investice ve východní Evropě. Do skupiny patří i Peter Fellegi a Milan Janků, kteří zastupují zájmy firmy ECM.

Karla Heinze Hauptmanna téměř nikdo osobně nezná. Lidé, kteří jednali s ECM, mluvili vždy s Milanem Janků. Obchodní transakce vesměs dojednávali s Petrem Fellegim. Hauptmann je považován za šedou eminenci, která stojí za klíčovými obchody. Současní či bývalí obchodní partneři nechtějí o Hauptmannovi veřejně mluvit. Například Marcel Benda, který s Hauptmannem v první polovině devadesátých let spolupracoval, slíbil osobní rozhovor, ale pak si to rozmyslel. "Mluvil jsem s panem Hauptmannem a vlastně nemám, co bych vám o něm řekl."

KASKADÉR Z INTERBANKY
Karl Heinz Hauptmann se v České republice objevil na začátku devadesátých let jako zástupce akcionářů v nově vzniklé Interbance. V té době ještě pracoval pro britskou investiční společnost Merrill Lynch. "Do konce roku 1991 jsem tam působil jako generální ředitel. To byl z manažerského hlediska vrchol, jakého jsem mohl dosáhnout. Mým cílem bylo začít podnikat ve své vlastní firmě," zdůvodnil odchod z Merrill Lynch v e-mailovém rozhovoru, který je jediným způsobem, jak s ním komunikovat.

Chod Interbanky Hauptmann významně ovlivňoval, ačkoli jeho jméno oficiálně nikde nefigurovalo. V bance měl vlastní kancelář a všichni věděli, že se k němu mají chovat jako k šéfovi. "K osobě pana Hauptmanna a jeho angažmá v bance se raději nebudu nijak vyjadřovat," rezolutně odmítl tehdejší ředitel banky Karol Tölgyesi. Interbanka byla z velké části Hauptmannův nápad.

Šlo o to zúčastnit se privatizace, podobně jako předtím v Maďarsku. V roce 1992 však Hauptmann a jeho lidé z Interbanky ve vší tichosti odešli. Důvod? Spor ohledně privatizace dalšího peněžního ústavu. Jeden z pamětníků popisuje připravovanou transakci: "Zrodil se nápad, aby Interbanka vložila peníze do privatizace jisté banky. V té samé době, ještě než privatizace proběhla, se už ale vedla jednání se zahraniční firmou, která by akcie banky od Interbanky koupila. Výsledkem by bylo, že Interbanka by neměla ani peníze, ani akcie." Oficiální představitelé Interbanky kontaktovali centrální banku a celý obchod se zastavil. Následně Hauptmann kontakty s Interbankou přerušil a šel podnikat jinam.

"Národní banka spolu s maďarským akcionářem v zásadě Hauptmannovu skupinu z Interbanky vytěsnili," potvrdila bývalá šéfka právního odboru Interbanky Marie Oswaldová. O tom, co se mezi Maďary a Hauptmannovou skupinou stalo, Oswaldová mluvit nechtěla. "Centrální banka se ale zajímala o strukturu akcionářů delší dobu a tlačila na vedení Interbanky, aby ji zprůhlednilo." Oswaldová si Hauptmanna pamatuje jako obchodníka, který se vyznal v pojmech jako kapitálový trh či investiční fondy mnohem lépe než ostatní. "Byl napřed. Měl zkušenosti ze Západu, i když to byl spíš kaskadér," popsala jej Oswaldová.

O tom, co v bance dělal a proč z ní nakonec odešel, se Karl Heinz Hauptmann odmítá bavit.

Otázku týkající se jeho nuceného odchodu z banky označil za neopodstatněnou skandalizaci. "Je to urážlivé a poškozuje to mé jméno. Nebudu na to odpovídat."

JSEM DOBRÝ, ALE PŘIŠEL JSEM O MILIONY
Po odchodu z Interbanky se začal výhradně věnovat své nadnárodní společnosti Interventure Management Company, posléze přejmenované na Europa Capital Management (ECM). ECM podle výpisu z obchodního rejstříku vznikla proto, aby vyhledávala perspektivní projekty pro zahraniční a domácí investory. O tři roky později se přeorientovala na nákup budov. Vlastní řadu objektů v lukrativních částech Prahy.

"Karel Heinz Hauptmann je spoluzakladatelem ECM. Je dobře známý a respektovaný v oblasti investic. Díky němu se ECM vyhnulo mnoha investičním pastem ve střední a východní Evropě," píše se o Hauptmannovi na internetové stránce ECM.

Hauptmann sám přitom tvrdí, že za Klausovy vlády byly některé z jeho investic totálně znehodnoceny: "Moje investiční aktivity utrpěly nemalé ztráty, zejména v souvislosti s Harvardskými fondy Viktora Koženého, společnostmi AliaChem, Kovohutě Břidličná a Pražské pivovary. Příčinou ztrát zcela jistě nebyly naše chybné kroky. Jednoznačně to souvisí s nedostatky v právním investičním prostředí České republiky a také s manažerskými schopnostmi vlády, která nedokázala nebo možná ani nechtěla nominovat do vedení podniků se státní účastí řídící pracovníky na odpovídající odborné a etické úrovni." Hauptmann je oficiálně registrován ve vedení pěti společností: kromě ECM jde o Nonet (vlastní pražský Letenský zámeček), HMZ (vyrábí v Bruntále chemické sloučeniny), Kovopodnik Metis (ostravský podnik na obrábění kovů) a Pramen IDA (náchodský závod na výrobu kyselky).

POLICIE STÁLE BROUSÍ KOLEM
Karl Heinz Hauptmann už několik let poutá pozornost nejen české policie, ale i jejích kolegů v zahraničí a v tajných službách.

Naposledy přišla na pražskou pobočku Interpolu žádost z Francie v roce 1997, kdy šlo o zmapování jeho kontaktů v České republice kvůli tomu, že se v zahraničí stýkal s osobami podezřelými z praní špinavých peněz. "Francouzi se dotazovali na jeho ekonomické aktivity a ptali se, jestli v České republice neprovozoval nějaké podezřelé obchody. Výsledek byl negativní. Francouzům jsme poslali prakticky jen výpis z obchodního rejstříku, to bylo vše, co se o něm tehdy vědělo," uvedl policejní důstojník, který je o žádosti Francouzů informován.

Bezpečnostní složky se zajímaly i o obchody Hauptmannovy finanční skupiny ECM s akciemi Gazpromu, největšího plynárenského podniku v Rusku. Ruský list Izvestija v roce 1997 napsal, že ECM sehrála v roce 1995 hlavní roli v obchodu s akciemi Gazpromu, které získala za dvacetinu jejich původní ceny. V době uzavírání obchodu bylo podle listu Izvestija v Rusku zakázáno obchodovat s akciemi Gazpromu mimo území státu. Hauptmann však nevidí na této transakci nic pochybného. "Společnost ECM získala při kuponové privatizaci v Rusku balík akcií Gazpromu pro konsorcium investorů ze západní Evropy a USA. Akcie byly posléze prodány na světových trzích," uvedl Hauptmann.

Deník České slovo před časem napsal, že zpravodajské služby evidují Hauptmanna ve spisech týkajících se rumunského podnikatele Nicolaie Ghiuriho, bývalého pracovníka rumunské tajné služby a blízkého poradce někdejšího diktátora Nicolae Ceaušeska. Ghiuri je podezřelý z daňových úniků a rozsáhlých finančních machinací. S ním podle Českého slova měla Hauptmannova skupina udržovat styky v letech 1993 až 1995. Hauptmann však tvrdí, že jméno Ghiuri nikdy neslyšel.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Silnice, na nichž se plánuje zavedení mýta
Jihočeský kraj chce rozšířit mýto i na další silnici I. třídy

I na jihočeských silnicích první třídy budou muset platit řidiči nákladních aut mýto. Kraj nejdříve návrh ministerstva dopravy odmítal, ale nyní na něj...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Na jihu Moravy vedro, v Čechách bouřky, varují meteorologové. Víkend proprší

Závěr týdne bude deštivý, v pátek večer přijdou do Čech bouřky a nejvíce srážek se objeví v sobotu, kdy bude pršet na celém území. V neděli se začne postupně...  celý článek

Budoucí podoba nového kulturního centra.
Šestiletý spor skončil, radnice v Lanškrouně zaplatí firmě čtyři miliony

Na dlouhých šest let se protáhl spor mezi městem Lanškroun a společností Gurman S, který se týkal plánovaného odkupu Společenského domu. Zastupitelstvo muselo...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.