Jeden mladík byl odsouzen v Americe za surovou vraždu na doživotí. Každý den, když mu dávali bachaři jídlo, křičel, že je nevinný. Všichni se mu smáli a ostatní vězni ho týrali.
Po dvaadvaceti letech ukázaly testy DNA, že ten mladík, teď už stárnoucí muž, je skutečně nevinný.
Může to tak být i s Jiřím Čunkem. Skutečně je jen možná trochu nepořádník (řekl to o sobě horším slovem) a zaměňuje občanské průkazy jako housky. Možná ho jeho asistentka kvůli drobnému sporu nenávidí natolik, aby ho křivě obvinila.
Možná se s ní policisté i žalobce Obst spikli a vyšetřování překroutili, aby dostali vsetínského senátora za mříže. Možná je v pořádku i to, že mu příbuzní svěřují miliony, aby je měl na svém účtu a nedělal s nimi nic jiného; že ušetřil z dvacetitisícového platu se čtyřmi nezletilými dětmi a manželkou na mateřské milion.
Možná je normální i to, aby milionář bral od státu dávky a nesnižovalo to jeho politickou důvěryhodnost. Na světě se staly už podivnější věci: například chudý advokátní koncipient Gross vydělal na akciích sto milionů.
Chudý rozvedený Paroubek přiznal, že poslanecké náhrady zahrnuje do svých čistých příjmů a dělají to tak všichni. Nikdo se nad těmito hříčkami přírody už skoro ani nepozastavuje a jen chudák Čunek platí...
Normální člověk však chce mít ve věcech určitý řád. Pokud nestačí Čunkovo vysvětlení nesrovnalostí v odnášených a přinášených milionech premiérovi a veřejnosti, jak může stačit křesťanským demokratům? Pravděpodobně nestačí.
Zvolili stejné řešení jako sociální demokraté v době Grossovy aféry. Každý ví, že se slabým předsedou není možno táhnout do voleb. Poslouží však do té doby, než se jeho křídlo zakope v dobrých pozicích a najde vhodného muže nebo ženu do předsednického křesla.
Jaké však bude pokračování skandálu pro samotného Jiřího Čunka? Pokud Renata Vesecká skutečně důsledně otevře jeho obvinění z korupce, pokud bude znovu vyslechnuta Marcela Urbanová, měl by se případ dostat před soud.
Pro samotného Jiřího Čunka padla poslední překážka – kvůli soudu by přišel o svou vládní funkci, teď už ji nemá. Pokud je skutečně naprosto čistý, je soudní síň jediné místo, z něhož může odejít jako vítěz.
Nemáme sice přemrštěné důvody pro to, abychom všem soudcům v této zemi bezvýhradně věřili, ale kdyby už nerozeznali zcela lživé obvinění počestného člověka, měli bychom se rovnou všichni odstěhovat. V Británii je velká poptávka po servírkách, myčích nádobí a nosičích zavazadel.
Protože tajemství Čunkových milionů je součástí vyšetřovacího spisu, u soudu by se objasnilo i ono. Otázkou je, zda by se očištěný politik mohl vrátit na své místo. Při rychlosti naší spravedlnosti už možná na něm bude sedět nějaký sociální demokrat nebo politik dnes ještě neexistující strany.
Nemůže však Topolánkova vláda padnout už teď, v důsledku Čunkovy aféry? Jiří Paroubek, povzbuzený výzkumy veřejného mínění, se ji asi pokusí svrhnout. Jenže celý kabinet a lidovci především mají nyní životní zájem na tom, aby přežili co nejdéle.
Předčasné volby by totiž mohly poslat křesťanské demokraty do podpětiprocentního pekla. A pak už by se nikdo nedověděl, zda přece jen neměli pravdu, když si spolu s církevním otcem řekli: Věřím Čunkovi, protože je to absurdní.
