Mayová se v parlamentu může opřít o těsnou většinu za podpory severoirské strany DUP. Za zahájení vyšetřování starého sporu dlouhodobě bojovala zejména labouristická poslankyně Diana Johnsonová. Ta se při hlasování mohla spolehnout i na některé hlasy konzervativců a hlavně podporu všech ostatních parlamentních stran, píše agentura Reuters.
Premiérka proto z obav o přehlasování v úterý oznámila, že její strana podpoří vyšetřování. Přehlasování v citlivém případu by jí podle serveru The Guardian snížilo už tak klesající preference. Konzervativci přitom nové vyšetřování kauzy dlouhodobě odmítají.
Mayová v úterý označila pochybení zdravotnického systému za „tragédii, která se nikdy neměla stát“. „Oběti a jejich rodiny, které si prošly utrpením, si zaslouží odpovědi a vysvětlení toho, co se tehdy stalo,“ prohlásila premiérka. Její vláda prý bude průběh i podobu vyšetřování konzultovat s těmi, kterých se případ týká. Na otázku, zda se hodlá obětem omluvit, však přímo neodpověděla.
Plné znění dopisu lídru šesti parlamentních stran adresovaný premiérce:
Pleased to co-ordinate 6 Westminster party leaders writing to the PM calling for a U.K. public inquiry into the #ContaminatedBlood scandal. https://t.co/A90drDOyJH
Pro Brity je případ velmi citlivou věcí, byť se o něm za hranicemi ostrovního státu příliš neví. V 70. a 80. letech byly britským hemofilikům, tedy lidem se špatnou srážlivostí krve, podávány krevní preparáty infikované žloutenkou typu C a virem HIV. Žloutenkou se takto nakazilo prokazatelně šest tisíc lidí, patnáct set pak také virem HIV. Do dnešních dní na následky těchto nemocí zemřelo 2 400 nakažených.
Parlamentní zpráva z ledna roku 2015 však uvádí, že nakažených žloutenkou může být celkem až 32 718 (celou zprávu v angličtině najdete zde). U mnoha pacientů totiž nemusela být vůbec zjištěna, což je u této nemoci běžné.
Nakažené preparáty z USA
Tragédii odstartovaly krevní preparáty dovážené ze Spojených států. Tamní farmaceutické firmy kvůli vysoké poptávce jako dárce oslovily i vězně a lidi závislé na drogách. Za krev jim vyplácely slušné obnosy peněz. Při výrobě preparátů pak krev nakažených lidí kontaminovala stovky výsledných transfuzí. Největší problémy způsobily produkty založené na plazmatickém glykoproteinu Factor VIII.
Spekulace o nakažených preparátech se poprvé objevily už v 70. letech. Tehdy se hovořilo o kontaminaci žloutenkou, v dalším desetiletí se přidalo podezření na infikování virem HIV. Proti pochybení britského zdravotnického systému začali protestovat poškození pacienti i jejich rodiny. Až v roce 1991 se dočkali prvního odškodnění. Vláda jim nabídla v průměru 60 tisíc liber, pokud stáhnou žaloby.
O šestnáct let později bylo zahájeno první vyšetřování, které trvalo dva roky. Vyšlo najevo, že v prvopočátcích kauzy se ztratily nebo byly zničeni tisíce dokumentů o podávání nekvalitních preparátů. Vypovídat odmítla celá řada tehdejších ministrů. Vyšetřování bylo bezvýsledné. Rodiny se od té doby snažily prosadit vládou podpořené veřejné prošetření, které nyní posvětil britský parlament.
Otázkou zůstává, jak dlouho bude trvat a jakého výsledku se dobere. Lidé, kteří se po podání preparátu nakazili, mají mnohdy zničený život. Klidu se dosud nedostalo ani rodinám, jejichž členové na následky nákazy zemřeli.
