Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zábradlí uprostřed náměstí, místo parku křoví. Brno je plné paradoxů

  18:19aktualizováno  18:19
Procházka Brnem může kromě romantických zákoutí překvapit mnohými záludnostmi. Důkazem za všechny budiž třeba Žerotínovo náměstí v centru. I takto malé náměstíčko má totiž svoji raritu. Přímo uprostřed parku před univerzitním rektorátem tam vyrostl ve volném prostoru jeden kus zábradlí.

Přímo uprostřed parku na Žerotínově náměstí před univerzitním rektorátem ční do volného prostoru kus zábradlí. Lidé si z něj příliš nedělají. Stejně jako dřív si tudy zkracují cestu a zábradlí obcházejí. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Proč? Pravděpodobně proto, že si tudy lidé krátili cestu k tramvajovým zastávkám.

Zábradlí však z jedné vyšlapané cestičky udělalo rovnou dvě. Chodcům se totiž nechce obcházet, a tak si svou trasu krátí stejně jako dříve tím, že bariéru podélně obcházejí.

Z Žerotínova náměstí stačí pár kroků k dalšímu adeptu na brněnské "nej" – Moravskému náměstí.

"Moravák je smutné místo. Nedá se o něm mluvit ani jako o parku, vždyť je to jen pár nízkých keřů nasázených vedle sebe," hodnotí důležitý městský prostor architekt Ondřej Chybík z kanceláře Chybík+Krištof.

Fotogalerie

"Já bych tudy snad ani sám večer nešel, bál bych se, že tam na mě někdo vyskočí," směje se.

Moravské náměstí sice disponuje několika páry laviček, ale jako uživatelsky příjemné místo jej odborníci rozhodně nehodnotí.

"Město Brno se sice chlubí tím, že je tu zeleň, ale ta je dost tristní. Přitom by stačilo park od křoví vyčistit a přidat třeba i dočasnou, ale atraktivní funkci, a byl by z něj hned populární prostor," dodává Chybík.

"V Brně neumějí s místy pracovat"

Na seznamu kritizovaných jsou pak i Konečného náměstí, náměstí Římské nebo zcela zapomenutý park u starobrněnské baziliky.

"Velkým otazníkem je samozřejmě i náměstí Mendlovo. Neměl by to být jen přestupní uzel, tím je toto historicky i architektonicky významné místo doslova degradováno," stěžuje si dosluhující šéf Domu umění města Brna Rostislav Koryčánek.

Právě on je příkladem toho, že i v Brně se dá za málo peněz pořídit hodně muziky. Předloni v létě oživil prostor kolem Domu umění, kde stačilo vytvořit venkovní amfiteátr a přidat pár laviček, a doposud upozaděné území bylo rázem multifunkční a plné měšťanů.

"V Brně neumějí lidé příliš s místy pracovat. Podmínky pro to jsou, ale není zvykem je aktivizovat, doplňovat prvky a mrtvé části přetvářet v živé," hodnotí aktuální stav Rostislav Koryčánek.

Podle architektů se brněnská radnice sice občas snaží, ale na špatných místech.

"Radní raději nacpou spoustu peněz do letní pláže na náměstí Svobody, která je velikým kýčem, než aby za tyto peníze zatraktivnili hned několik míst najednou. Mít pět hezkých parků by určitě Brňany potěšilo více než pár metrů písku na náměstí," uvádí Chybíkův kolega Michal Krištof.

Podle jeho slov je také velkým problémem to, že radnice nevypisuje na téměř žádné veřejné prostory v Brně oficiální soutěže.

Jako uživatelsky nedomyšlené hodnotí Chybík a Krištof také okolí věže AZ Tower. Tam, kde je možné si koupit apartmán za více než dvacet milionů korun, chybí jakékoliv přizpůsobení pro pěší chodce a stěží se pro ně najde chodník. "Je to naprosto monofunkční a monokulturní nápad," stěžují si.

Brněnské minus: hlavní nádraží

Nekonečným trnem v oku je pro Brňany co do přívětivosti prostor u hlavního nádraží.

"Přednádražní prostor je dlouholetou ostudou Brna. A přitom není potřeba tolik, aby se situace změnila výrazně k lepšímu. Stačí dobře připravit zadání, vypsat architektonickou soutěž a mít chuť realizovat výsledek," říká Adam Gebrian, autor televizního pořadu Gebrian versus, který se věnuje architektonickým zvláštnostem po celé republice.

Na nádraží mu vadí zejména brněnsky oblíbená zábradlí, která tu tvoří bariéry. "Prostor vypadá zcela neprostupně a nepříjemně," dodává. Zároveň se zde nachází i chodník, po kterém se nesmí chodit.

Naopak jako povedená je hodnocena rekonstrukce Denisových sadů a jejich přilehlých prostor, na kterých pracoval architekt Tomáš Rusín s dalšími kolegy. "Při rekonstrukci jsme mysleli hlavně na lidi," říká Rusín.

V blízkosti Denisových sadů pod jeho taktovkou přibyla nová socha anděla od akademického sochaře Jiřího Plieštika nebo třeba pítko s vodou. "Chtěli jsme, aby vznikla krásná a romantická ulička. Lidé zde mohou spočinout a třeba koukat ke katedrále," dodává. K duchovní atmosféře mají přispět i tři kamenné desky s texty významných brněnských básníků, jimiž jsou osázeny zdi.

Autoři:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.