Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Verdikt je milníkem mezinárodního práva

  9:03aktualizováno  9:03
P r a h a - Poměr 3:2, jímž pětice soudců rozhodla zbavit imunity Augusta Pinocheta, bude záhy zapomenut, avšak verdikt zřejmě vstoupí do právních učebnic. Rozhodnutí vytváří precedens v otázce, zda novodobé mezinárodní právo může převážit tradiční místní zákony. Současně z něj plyne, že na zločiny proti lidskosti se nevztahuje imunita.
Tím verdikt posiluje trend, jenž začal v roce 1946 norimberským procesem a od té doby mnohokrát zakolísal.
Právní normy, které museli soudci zvážit, byly přímo čelní kolizí tradičního a novodobého pohledu.
Pokud by se soudci řídili anglickým zákonem z minulého století o imunitě státníků, museli by diktátora pustit domů. Zákon praví, že žádný státník, tedy ani cizí, nemůže být trestán za věci, jichž se dopustil ve funkci.
Kritici namítají, že podle striktního výkladu zákona by byl beztrestný i Adolf Hitler, kdyby prchl do Británie.
Tento zákon vychází ze staré myšlenky suverenity. "Já mám svou zemi, ty máš svou, já se nebudu starat o tvé právo a činy, ty se nestarej o mé," charakterizuje je britský právník Michael Birnbaum.
Pavel Šturma z pražské Právnické fakulty Univerzity Karlovy říká, že ke změně došlo, když země začaly cítit, že je potřeba mít nějaké mezinárodní právní normy. "Pochopitelně, vždyť v minulém století neznali například ani kategorii zločinů proti lidskosti."
Nové pohledy přišly po druhé světové válce. "Norimberský proces přinesl princip, že některé zločiny jsou tak špatné, že jsou špatné celosvětově a mohou být potrestány soudem kdekoliv," říká britský odborník na mezinárodní právo James Michael.
Zástupce Amnesty International Ian Browley dodal, že Norimberk se stal precedentem tím, když dal najevo, že je-li někdo hlavou státu, nezbaví se tím osobní zodpovědnosti za zločiny proti lidskosti.
Kritici tohoto pohledu, jenž nakonec v případě Pinocheta převážil, namítali, že pak by Bill Clinton mohl být stíhán za ostřelování Súdánu a Margaret Thatcherová za potopení argentinské lodi za války o Falklandy.
"Problém je v tom, že v anglickém zákoně je imunita širší, než jak ji chápe mezinárodní právo," řekl Šturma.
Současně dal najevo, že budoucnost patří principu uplatněnému v Londýně. "Je to nepochybně trend," řekl.
I praxe ukazuje, že systém mezinárodního práva v globalizujícím se světě se vyvíjí směrem ke klíčovému principu: když sám stát nemůže potrestat překročení zákonů mezinárodního společenství, má toto právo svět, tedy jiné státy a vlády.
Příkladem nejsou jen soudy s viníky genocid ve Rwandě či Bosně, ale třeba také starý soud s Eichmannem v Izraeli.






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Stephen Bannon, vrchní poradce prezidenta Donalda Trumpa
Hlavní stratég Bannon v Bílém domě končí, potvrdila mluvčí spekulace

Tým amerického prezidenta Donalda Trumpa opouští další člen. Hlavní stratég Bílého domu a někdejší šéf Trumpovy volební kampaně Steve Bannon v pátek skončí ve...  celý článek

Younes Abouyaaquoub, jeden z podezřelých z teroristického útoku v Barceloně
Španělé mají nového podezřelého z útoku, posílí bezpečnost v letoviscích

Řidič dodávky, který ve čtvrtek při teroristickém útoku v Barceloně zabil 13 lidí, je možná stále naživu a na útěku. Podle zpravodajského serveru BBC News to...  celý článek

Španělští policisté zastřelili ve městě Cambrils pětici teroristů, kteří...
Čtyři teroristy v Cambrils zastřelil jediný policista, je v péči psychologa

Pětice útočníků chtěla v noci na pátek vraždit v katalánském městě Cambrils. Čtyři z nich zlikvidoval jediný příslušník katalánské policie. Informoval o tom...  celý článek

Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran
Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran

Člověk, který vybočuje nejen svým osobitým stylem, ale také svými kritickými názory.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.