Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Piloty hlídá Věra. Radiolokátorům dala jméno slavná česká dispečerka

  15:22aktualizováno  15:22
Pardubická společnost Era, která už roky dodává na řadu civilních i vojenských letišť světa pasivní radiolokátory Věra, nyní představila ženu, po které proslulé radary pojmenovala.

Plukovnice Věra Perlingerová | foto: ČTK

Plukovnice Věra Perlingerová usilovala o větší bezpečnost ve vzduchu už v polovině padesátých let minulého století.

Věra Perlingerová

Narodila v roce 1931. V roce 1950 maturovala na Obchodní akademii v Praze, v září 1952 vyřazena v hodnosti poručice z Vojenského učiliště pro ženy v Žamberku. Po škole nastoupila jako letecký navigátor. Dlouhá léta pak pracovala na nejrůznějších postech v řízení letového provozu. Mezi roky 1967 až 1972 studovala na vojenské akademii v Brně, v roce 1975 získala titul doktor filosofie. Od roku 1980 působila v Meziresortní komisi pro řízení vojenských a civilních letů v ČSSR, v roce 1984 se stala náčelnicí komise, kde zůstala do roku 1990. V letech 1991-92 byla zástupkyní náčelníka štábu velitelství letectva. V roce 1995 byl na její počest pojmenován pasivní radar Věra. Paní doktorka je zvána jako odborný expert na poslanecký výbor pro vědu, výzkum, letectví a kosmonautiku.

Jen málokdo se zasloužil o modernizaci a větší bezpečnost vojenského i civilního letového provozu u nás tolik jako ona. Ne nadarmo se o plukovnici ve výslužbě mezi odborníky mluví jako o hlavní architektce moderního řízení letového provozu v České republice.

Její cesta k oboru, v němž pracuje přes čtyřicet let, začala v létě 1950 na vojenském letišti ve Kbelích.

Po téměř dvou letech v žamberském výcvikovém středisku pro letecké vojínky pak odcházela se šarží poručice a nastoupila jako navigátor u vojenského letectva.

"Po třech čtyřech letech jsem pochopila složitost a odpovědnost za řízení letového provozu a jeho koordinaci s provozem civilních letadel. Proto jsem se rozhodla, že budu iniciovat technický rozvoj a potřebnou modernizaci," vzpomíná na své začátky v branži dvaaosmdesátiletá vitální žena, která spolupracuje na nejrůznějších pozicích s mnoha firmami a institucemi dodnes.

Koncem padesátých let pak byla v této oblasti skutečnou průkopnicí. Ale nejdřív musela o svých záměrech přesvědčit odborníky. Specialisty radiotechnického zabezpečení, odborné katedry na vojenské vysoké škole letectva v Košicích, velení protivzdušné obrany státu a v mnoha dalších institucích.

Tihle technicky vzdělaní lidé nakonec pochopili, že "manufakturální" způsob řízení letového provozu vůbec nezajišťuje jeho bezpečnost a začali mladou vojákyni podporovat. Za jeden z hlavních cílů si přitom Perlingerová vytyčila koordinaci vojenského letového provozu s civilním.

V oboru zůstala celý život

Její dlouholeté úsilí přineslo zásadní posun k větší bezpečnosti ve vzduchu začátkem 80. let. Tehdy navrhla už jako náčelnice meziresortní komise řízení letového provozu, aby se vojenští dispečeři oddělili od protivzdušné obrany a výrazně se rozšířila spolupráce s civilním vzdušným provozem .

"To pak umožnilo rychlejší a výraznější rozvoj a výstavbu řízení letového provozu podle doporučení Mezinárodní organizace civilního letectví," dodává velká propagátorka pasivních radiolokátorů Věra Perlingerová.

V roce 1995 byl na její počest pojmenován pasivní radar poslední generace Věra oceněný na mnoha mezinárodních veletrzích a sloužící nejen armádám některých zemí NATO, ale v civilní podobě například i na letištích v německém Braunschweigu, španělské Palmě de Mallorca nebo dánské Kodani.

"Paní Perlingerová byla Věře za kmotru, protože v oboru pracovala přes čtyřicet let a je v naší zemi na takové pozici jediná," přiblížil před časem vznik jména radaru Petr Svoboda, který pracoval jako technický ředitel programu PSS Věra za Armádu České republiky.

O tom, jak prozíravá mladá vojákyně byla, když začínala usilovat o vyšší bezpečnost ve vzduchu, svědčí i jeho názor, že využití pasivních radiolokačních systémů je teprve v počátcích. "Jednou to bude uživatelsky naprosto samozřejmá věc jako mobily," dodal inženýr Svoboda.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.