Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Piloty hlídá Věra. Radiolokátorům dala jméno slavná česká dispečerka

  15:22aktualizováno  15:22
Pardubická společnost Era, která už roky dodává na řadu civilních i vojenských letišť světa pasivní radiolokátory Věra, nyní představila ženu, po které proslulé radary pojmenovala.

Plukovnice Věra Perlingerová | foto: ČTK

Plukovnice Věra Perlingerová usilovala o větší bezpečnost ve vzduchu už v polovině padesátých let minulého století.

Věra Perlingerová

Narodila v roce 1931. V roce 1950 maturovala na Obchodní akademii v Praze, v září 1952 vyřazena v hodnosti poručice z Vojenského učiliště pro ženy v Žamberku. Po škole nastoupila jako letecký navigátor. Dlouhá léta pak pracovala na nejrůznějších postech v řízení letového provozu. Mezi roky 1967 až 1972 studovala na vojenské akademii v Brně, v roce 1975 získala titul doktor filosofie. Od roku 1980 působila v Meziresortní komisi pro řízení vojenských a civilních letů v ČSSR, v roce 1984 se stala náčelnicí komise, kde zůstala do roku 1990. V letech 1991-92 byla zástupkyní náčelníka štábu velitelství letectva. V roce 1995 byl na její počest pojmenován pasivní radar Věra. Paní doktorka je zvána jako odborný expert na poslanecký výbor pro vědu, výzkum, letectví a kosmonautiku.

Jen málokdo se zasloužil o modernizaci a větší bezpečnost vojenského i civilního letového provozu u nás tolik jako ona. Ne nadarmo se o plukovnici ve výslužbě mezi odborníky mluví jako o hlavní architektce moderního řízení letového provozu v České republice.

Její cesta k oboru, v němž pracuje přes čtyřicet let, začala v létě 1950 na vojenském letišti ve Kbelích.

Po téměř dvou letech v žamberském výcvikovém středisku pro letecké vojínky pak odcházela se šarží poručice a nastoupila jako navigátor u vojenského letectva.

"Po třech čtyřech letech jsem pochopila složitost a odpovědnost za řízení letového provozu a jeho koordinaci s provozem civilních letadel. Proto jsem se rozhodla, že budu iniciovat technický rozvoj a potřebnou modernizaci," vzpomíná na své začátky v branži dvaaosmdesátiletá vitální žena, která spolupracuje na nejrůznějších pozicích s mnoha firmami a institucemi dodnes.

Koncem padesátých let pak byla v této oblasti skutečnou průkopnicí. Ale nejdřív musela o svých záměrech přesvědčit odborníky. Specialisty radiotechnického zabezpečení, odborné katedry na vojenské vysoké škole letectva v Košicích, velení protivzdušné obrany státu a v mnoha dalších institucích.

Tihle technicky vzdělaní lidé nakonec pochopili, že "manufakturální" způsob řízení letového provozu vůbec nezajišťuje jeho bezpečnost a začali mladou vojákyni podporovat. Za jeden z hlavních cílů si přitom Perlingerová vytyčila koordinaci vojenského letového provozu s civilním.

V oboru zůstala celý život

Její dlouholeté úsilí přineslo zásadní posun k větší bezpečnosti ve vzduchu začátkem 80. let. Tehdy navrhla už jako náčelnice meziresortní komise řízení letového provozu, aby se vojenští dispečeři oddělili od protivzdušné obrany a výrazně se rozšířila spolupráce s civilním vzdušným provozem .

"To pak umožnilo rychlejší a výraznější rozvoj a výstavbu řízení letového provozu podle doporučení Mezinárodní organizace civilního letectví," dodává velká propagátorka pasivních radiolokátorů Věra Perlingerová.

V roce 1995 byl na její počest pojmenován pasivní radar poslední generace Věra oceněný na mnoha mezinárodních veletrzích a sloužící nejen armádám některých zemí NATO, ale v civilní podobě například i na letištích v německém Braunschweigu, španělské Palmě de Mallorca nebo dánské Kodani.

"Paní Perlingerová byla Věře za kmotru, protože v oboru pracovala přes čtyřicet let a je v naší zemi na takové pozici jediná," přiblížil před časem vznik jména radaru Petr Svoboda, který pracoval jako technický ředitel programu PSS Věra za Armádu České republiky.

O tom, jak prozíravá mladá vojákyně byla, když začínala usilovat o vyšší bezpečnost ve vzduchu, svědčí i jeho názor, že využití pasivních radiolokačních systémů je teprve v počátcích. "Jednou to bude uživatelsky naprosto samozřejmá věc jako mobily," dodal inženýr Svoboda.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kolem poloviny studentů na školách ve městě Drammen má jiný mateřský jazyk než...
Učitelé mají smůlu. Víc než miliarda z kariérního řádu půjde na inkluzi

Velká část peněz určených na neschválený kariérní řád, konkrétně více než miliarda korun, poputuje nakonec příští rok na inkluzi. V úterý o tom podle zjištění...  celý článek

Syrský uprchlický tábor Zátarí v Jordánsku (7. prosince 2014).
Miliony z Česka na pomoc Syřanům v uprchlických táborech v Jordánsku

Další miliony korun z České republiky zamíří na pomoc Jordánsku, kde v uprchlických táborech žije dlouhodobě více než milion lidí. Ti utekli z válčící Sýrie....  celý článek

Doprava u vjezdu nového dálničního úseku D11 přes Kukleny v Hradci Králové je...
D11 stáhla kamiony ze „silnice smrti“, na kraji Hradce je klid před bouří

Dopravní situace v Hradci Králové-Kuklenách u vjezdu na nový úsek dálnice D11 připomíná klid před bouří. Podle místních je jen otázkou krátkého času, kdy ulici...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.