Český stěžovatel našel v rozhlasovém rozhovoru z 24. března 2016 několik vyjádření Jourové, která podle něj byla v rozporu s unijními smlouvami a kodexy chování, jimiž se musí členové Evropské komise řídit. Z interview například dovodil, že podle názoru Jourové, někdejší významné členky hnutí ANO Andreje Babiše, měla farma Čapí hnízdo nárok na evropskou dotaci.
Společnost Farma Čapí hnízdo, tehdy ještě pod názvem ZZN AGRO Pelhřimov, patřila do přelomu let 2007 a 2008 do Babišovy společnosti Agrofert.
Jourová přitom v rozhlase hovořila dříve, než skončilo policejní vyšetřování i šetření Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF). Český stěžovatel nebyl spokojený s návaznou odpovědí šéfky kabinetu Jourové v tom smyslu, že komisařka hovořila obecně o pravidlech přidělování dotací ze své zkušenosti ministryně pro místní rozvoj. Po další korespondenci s komisí, která například odmítla, že by slova Jourové mohla ovlivňovat šetření OLAF, se stěžovatel obrátil na unijní ombudsmanku.
Vyjádření Jourové prý byla nemoudrá. Juncker to odmítl
Ta nyní zdůraznila, že členové komise musí své chování upravit tak, aby nevrhalo žádné pochybnosti na EU, komisi a důstojnost jejich úřadu. „Komisař se musí vyvarovat libovolného chování, které by mohlo naznačovat, že mu chybí či může chybět nezávislost,“ upozornila O’Reillyová v obsáhlém vyjádření k věci. Vyjádření komisařky Jourové redakce iDNES.cz zjišťuje.
Asistentka Jourové ovšem poukázala na vyjádření prezidenta Evropské komise Jean-Clauda Junckera z 22. prosince 2017, které je dohledatelné na webu ombudsmanky. Juncker upozornil, že Jourová podle komise neporušila pravidla ani principy vztahující se na komisaře a že její prohlášení v Českém rozhlase nebyla předpojatá.
„Moudré, správné a zcela odpovídající“ by podle ombudsmanky bylo, kdyby se Jourová v rozhlasovém interview zdržela odpovědí ke kauze Čapího hnízda. Důvody ke zdrženlivosti byly podle O’Reillyové čtyři: citlivá povaha případu, fakt, že se týkal finančních zájmů EU, pokračující šetření OLAF a skutečnost, že věc se dotýkala jejího někdejšího stranického šéfa.
Z přepisu rozhlasového rozhovoru je podle O’Reillyové zřejmé, že Jourová veřejně stranila šéfovi své politické strany a zastávala se jej. Vyjádřila prý například názor, že farma Čapí hnízdo je „malou firmou“ a ne daleko větší společností patřící jejímu stranickému šéfovi.
„Podle názoru ombudsmanky byla komisařčina vyjádření nemoudrá a nepřípustná vzhledem k jejímu postavení komisařky, jejíž chování nesmí vyvolávat žádné pochybnosti o možném konfliktu zájmů,“ uvedla O’Reillyová. Komise jako celek podle ní pochybila tím, že tuto věc odmítla uznat.
PŘEHLEDNĚ: O co jde v kauze Čapí hnízdo
   |
