Podle vyšetřovatelů klobásy snědlo nejméně devět lidí. "Chutnaly opravdu dobře," pochvalovala si podle časopisu New Scientist jistá Helen Griffinová, která společně s přítelem spořádala asi dvě a půl kila buřtů z pokusných prasat.
Žádné zdravotní potíže
Vědci z Floridské univerzity vložili z pokusných důvodů do organismu prasat cizorodý gen pro tvorbu rhodopsinu - pigmentu normálně obsaženému v oční sítnici. Ten je citlivý na světlo a zajišťuje fungování zraku.
"Není pravděpodobné, že by tento gen mohl učinit maso nebezpečným," konstatoval Philip Collis, který má na univerzitě na starosti bezpečnost biologických pokusů. Collis však dodal, že prasata před zabitím dostala injekci barbiturátů, a tyto utišující prostředky by mohly v lidech, kteří maso snědli, vyvolat nepříznivé reakce.
Odborníci z amerického Národního zdravotního institutu (NIH), kteří se případem zabývají, žádné zdravotní potíže mezi konzumenty transgenního masa nezjistili. Nicméně sledují jejich zdravotní stav i nadále.
Postříkáme je sprejem
Takovéto nedopatření se podle oficiálních míst ještě nestalo. "Je to jediný případ tohoto druhu, o kterém víme," řekl mluvčí NIH Donald Ralbovsky. Pracovníci Floridské univerzity oznámili, že každé zabité pokusné zvíře budou nyní stříkat barevným sprejem, aby bylo jasné, že není určeno k jídlu.
Případ však stejně potvrzuje obavy odpůrců genetických pokusů, že se experimenty nedají pořádně uhlídat a že se při nich mohou stát nečekané nehody. Floridské transgenní klobásky zřejmě nebezpečné nebyly, příště by to mohlo být horší.
Američané následují Kubánce
S trochou černého humoru by se dalo říci, že Američané na Floridě v experimentálním výzkumu chuťových kvalit masa z genově upravených zvířat nechtěně následovali Kubánce.
Kubánští dobrovolníci totiž už několik let pojídají transgenní tilapii. Tato tropická sladkovodní ryba podobná kaprovi pochází původně z Afriky, ale pro její chutné maso ji lidé rozšířili i do dalších řek a rybníků v teplých končinách.
Experti z mezinárodně uznávaného Střediska genetického inženýrství a biotechnologie v Havaně do ní vložili gen, který v ní vytváří zvláštní růstový hormon. Tilapie díky tomu roste dvakrát rychleji. Strávníci žádné potíže po konzumaci těchto ryb neoznámili.
Také v USA, Kanadě a dalších zemích vědci vkládají do ryb, často do lososů, geny odpovídající za vytváření extra dávky růstových hormonů. Jde zatím stále jen o pokusy, při nichž se sleduje růst ryb. Konzumace jejich masa povolena nebyla.
Samozřejmě, majitelé rybích farem mají zájem na tom, aby mohli rychle vyrostlé šupinatce prodávat. V USA už vznikl odborný výbor (vytvořený společně Národní akademií věd a Úřadem pro kontrolu potravin a léků), který bude posuzovat další postup při povolování vstupu výrobků z genově upravených zvířat na trh.
Hrozba pro přírodu?
V případě rybího růstového hormonu by lidem nemělo nic hrozit. Je to totiž bílkovina, která ztrácí svoji biologickou účinnost při kuchyňské přípravě a pak v lidském žaludku.
"Navíc je rybí růstový hormon odlišný od lidského a ryby jsou od člověka biologicky hodně daleko," konstatuje profesor Jaroslav Drobník z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Není proto vůbec pravděpodobné, že by lidé po snědení transgenní ryby začali také růst.
Ryby s pozměněnými geny však mohou představovat hrozbu, pokud by unikly do volné přírody. "Rychle rostoucí ryby by měly výhodu oproti rybám původním a mohly by vytlačit jejich přirozenou populaci," poznamenává profesor Drobník.
Transgenní druh se může ze sádky dostat třeba tak, že rybí jikry náhodně nabere na nohy některý vodní pták a zaletí s nimi na jiné jezero nebo řeku. "Proto se vedou úvahy o tom, že by transgenní ryby měly být sterilní, takže i kdyby unikly do přírody, nemohly by tam své vlastnosti předat potomstvu," dodává profesor Drobník.
