Vepřín v Letech u Písku zůstává

  • 32
Skutečnou raritou se bude moci český stát pochlubit svým partnerům z mezinárodního výboru pro vzdělávání, připomínání a výzkumu v oblasti holocaustu, k němuž se ve středu přihlásila Zemanova vláda. Jednou z českých připomínek hromadného vyvražďování celých skupin obyvatelstva totiž už třicet let zůstává velkovepřín v Letech u Písku, v místech, kde před šedesáti lety stával koncentrační tábor pro české Romy.

Přímo v něm zahynuly zejména na tyfus tři stovky lidí, dalších šest set putovalo z Let přímo do plynových komor Osvětimi. Vepřín na svém místě stojí i po čtyřech letech vlády ČSSD, jejíž špičky přitom před minulými volbami slibovaly: čeští Romové, z nichž devadesát procent během druhé světové války zahynulo, si zaslouží důstojnější památník, než je vepřín.

"Nedovedu si něco takového představit v Osvětimi. Chtěl bych vidět jediného sociálního demokrata, který by souhlasil s prasečákem maskujícím místo českých fašistických zločinů," prohlásil například Pavel Dostál ještě jako opoziční poslanec na jaře 1998. A podobně se vyjadřovali i Vladimír Špidla či sám Miloš Zeman.

O rok později už to bylo jinak. Český stát k odstranění vepřína sice vyzval například i legendární lovec nacistů Simon Wiesenthal či nositel Nobelovy ceny, spisovatel Günter Grass, ani to však nepomohlo. V dubnu 1999 Zemanova vláda prohlásila: Česká veřejnost má vůči vyvražděným Romům nezpochybnitelný dluh. Jenže vepřín, který dnes patří soukromé firmě AGPI, nemůžeme zbourat a postavit jinde, nejsou na to peníze.

Vicepremiér Pavel Rychetský však tehdy zároveň řekl: "Neznamená to, že se k tomuto tématu vláda během svého působení nevrátí." Nevrátila. "Každý rok je snižován rozpočtový schodek, a tedy i spotřeba vlády, a to k mojí lítosti neumožnilo manévr spočívající v dobrovolném výkupu od současného vlastníka," říká dnes Rychetský.

Ministr kultury Dostál nechce už dnes na svůj někdejší radikální názor vzpomínat. "Nechci se k tomu vyjadřovat, existuje usnesení vlády, které respektuji," říká Dostál. Dluh necítí ani i další příznivec důstojné piety, vicepremiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla. "Byl bych raději, kdyby tam vepřín nebyl, na druhé straně opravdu není na místě investovat šest set milionů korun do změny, která je na tu sumu až příliš symbolická," říká Špidla.

Ačkoliv se mezi Romy názory na letský vepřín liší, lidé, kterých se věc osobně dotýká, jsou nekompromisní. "Je to symbol a neumím si představit, že se za takovou ostudu nestydí společnost," říká předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu Čeněk Růžička, jehož rodina táborem v Letech prošla.

"Musíme doufat, že se příští vláda k věci postaví jinak," dodává Růžička. To však není jisté, a nejen kvůli penězům. ODS jako favorit voleb nepovažuje vepřín za reálný problém: "Byl to vždy umělý problém, diskreditující zemi ve světě," míní místopředseda ODS Miroslav Beneš. "Je to pražské intelektuální uvažování. Na našem území je spousta míst, kde došlo k tragédiím, například na silnicích, a nikdo se nepohoršuje, že tomu chybí pieta."

Tábor v letech

Tábor byl v provozu od 2. srpna 1942 do 6. srpna 1943. Měl půdorys obdélníku, v zimě roku 1943 byl rozšířen o další "trojúhelník", který podle Uhlem řízené komise zřejmě zasahoval i pozemek, na němž je dnes jedna z hal velkovýkrmny. "Je těžké říct, kde tábor přesně stál, protože krajina se úplně změnila," řekl historik Ctibor Nečas. Dnešní vepřín však rozhodně stojí na místě tábora jen z malé části. "Pach z velkovýkrmny ale narušuje pietu každého, kdo sem přichází uctít památku zemřelých," konstatovala komise. Pramen: Smíšená komise pro pietní úpravu míst někdejších táborů v Letech a v Hodoníně u Kunštátu.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video