Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Venezuelcům došla trpělivost, po tisících žádají o azyl v USA

  15:27aktualizováno  15:27
Nejsou to Mexičané, ale Venezuelci, kdo se poslední dobou ve velkém hrne do Spojených států. Obyvatelé krizí zmítané jihoamerické země loni vyplnili největší počet žádostí o azyl v USA. Stejně tak obsazují přední příčku i ve statistice národů, které zůstávají v zemi i po skončení platnosti víza.

Hladoví Venezuelci prohledávají i nákladní vozy s obilím. (14. 11. 2016) | foto: AP

Podle údajů Úřadu pro imigraci a občanství (USCIS) podali loni Venezuelci celkem 18 155 žádostí. V porovnání s rokem 2015 je to nárůst o 150 procent. A když se čísla srovnají s rokem 2014, tak je loňská statistika převyšuje hned šestinásobně, napsala agentura AP.

Venezuela se mezi desítku států, jejichž občané žádají hromadně o azyl, zařadila až v posledních letech. Všechno odstartovalo zvolení prezidenta Nicólase Madura v roce 2013. Loajální nástupce autoritáře Hugo Cháveze nemá jeho podporu ani charisma. Proti někdejšímu řidiči autobusu bez vysokoškolského vzdělání se tak brzy zformovala opozice a ulice se zaplnily protesty, které se vyostřily v roce 2014 (více zde).

Fotogalerie

Navzdory zatýkání a tvrdým zásahům Madurovy vlády však ze země i tehdy utíkalo jen zhruba 100 lidí měsíčně. Loni v prosinci však na stejný časový úsek připadalo 2 334 žádostí.

Počet prchajících se začal rapidně zvyšovat od konce roku 2015, kdy venezuelská levice ztratila dech a opozice v parlamentních volbách získala dvoutřetinovou většinu (více zde).

Maduro má však mandát do roku 2019 a parlament tak stojí proti těžkému protivníkovi, kterého se jim i přes veškeré snahy nedaří sesadit.

Opozice usiluje o referendum o Madurově odvolání, čemuž se ale vláda s pomocí Nejvyššího soudu snaží všemožně zabránit. Ke svolání plebiscitu se opozici loni podařilo v první fázi shromáždit více podpisů, než bylo potřeba. Druhou fázi procesu ale v říjnu zastavila volební komise kvůli vyšetřování údajných podvodů při sbírání podpisů (více zde).

Zátah na ilegální imigranty

Ministerstvo vnitřní bezpečnosti nařídilo minulý týden zatýkání hned v jedenácti státech USA. Celkem bylo zadrženo na 600 lidí, přičemž není jasné, jestli jde o dlouhodobější program zaměřený proti ilegálním imigrantům, nebo jde o první kroky v rámci plánovaných deportací pod taktovkou Trumpovy administrativy, jak popisuje situaci deník The New York Times.

Zatýkání ilegálních imigrantů však není výsadou současného šéfa Bílého domu. Administrativa Baracka Obamy byla pověstná deportacemi ilegálních imigrantů, kterých jen v roce 2012 vyhostila ze země 409 849. V roce 2015 pak jen během jednoho týdne zadrželi policisté více než 2 000 lidí napříč Spojenými státy, přičemž se zaměřovali na kriminálníky.

Opozice proti Madurovi se postupně rozrůstá, přičemž se proti němu nedávno postavila i tamější církev, která označila jeho vládu za nejhorší za půlstoletí.

Bezcenné bankovky

Venezuelská ekonomika mezitím spadla do pádivé inflace (více zde). Sto bolívarů, kdysi nejvyšší bankovka v zemi, má dnes hodnotu v přepočtu zhruba padesát haléřů.

Podle předpovědí mezinárodních institucí přitom může letos inflace dosáhnout až 1600 procent. Benzin se někde prodával téměř zadarmo. Země se začala utápět v nedostatku elektřiny, jídla i léků. Obyvatelé si tak začali hledat domov jinde.

„Tempo, jakým narůstá počet žádostí, je alarmující,“ řekl Julio Henriquez z bostonské neziskové organizace Refugee Freedom Program. Většina lidí, kteří zemi opouštějí, však spadá do střední třídy a nedosáhne tak na status uprchlíka, který je určený pro ty, kdo prchají před politickým pronásledováním.

Vyřízení žádosti o azyl může v USA trvat až dva roky. I když Venezuelci neuspějí, mnoho z nich v zemi zůstává. Podle odhadů ministerstva pro vnitřní bezpečnost patřili Venezuelci mezi deset národů, které nejčastěji překračují povolenou délku pobytu v USA.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.