Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Maduro nahání povstalce, za vzpourou vidí „severoamerické impérium“

  9:59aktualizováno  11:37
Venezuelský režim pase po vojácích, kteří se o víkendu zapojili do pokusu o vojenskou vzpouru. Rebelii v kasárnách na předměstí města Valencia vláda potlačila. Dva povstalci během ní zemřeli, jeden byl zraněn a sedm jich bylo zatčeno, informovala BBC.

Do vzpoury v kasárnách na předměstí třetího největšího venezuelského města se zapojila skupina 20 vojáků a civilistů pod vedením bývalého kapitána a v neděli vyhlásila rebelii proti prezidentovi Nicolási Madurovi. Po deseti ozbrojených mužích, jimž se podařilo uniknout, se stále pátrá.

Fotogalerie

Venezuelský socialistický prezident Maduro v televizním projevu prohlásil, že armáda v neděli odrazila „teroristický útok“ žoldáků proti vojenské základně na severu země. Všichni zatčení podle prezidenta poskytují vyšetřovatelům informace.

Podle zpravodajského serveru BBC je situace v zemi navzdory incidentu klidná. V ulicích Valencie i v okolí města hlídkují vojenské vozy, do operace je zapojena nejméně jedna helikoptéra. Demonstrace na podporu vzpoury byly rozehnány slzným plynem.

Venezuelská opozice žádá vládu, aby potlačení nedělní rebelie vysvětlila. Při protestech ve Valencii na podporu rebelské skupiny zemřel místní opoziční předák Ramón Rivas, který podlehl střelnému zranění.

Pikle severoamerického impéria

„Vyhlašujeme legitimní rebelii a stojíme při statečném lidu Venezuely, neuznáváme vražednou tyranii Nicoláse Madura,“ uvedl lídr vzbouřenecké skupiny, kapitán Juan Caguaripano v prohlášení zveřejněném na sociálních sítích. Se skupinou asi dvaceti ozbrojenců v uniformách za zády dodal, že cílem vzpoury je obnovení ústavního pořádku s cílem zachránit zemi před naprostým zničením.

Ministr obrany Vladimir Padrino uvedl, že zajatci se přiznali, že je zverbovali „stoupenci krajní pravice, kteří jsou ve styku s cizími vládami“. Potvrdil také, že bezpečnostní síly stále pátrají po „části skupiny, které se podařilo zmocnit se několika zbraní“. Místopředseda vládní strany Cabello na Twitteru ujistil, že u vojenských jednotek v zemi „vládne naprosto normální situace“.

Generál Jesús Suárez, který velí venezuelským ozbrojeným silám, prohlásil, že operaci „financovala pravice, financovalo ji severoamerické impérium“, tedy Spojené státy. Ewřim tvrdí, že žoldáci byli placeni z Kolumbie a Miami, kde žije řada venezuelských emigrantů a také kubánští disidenti, kteří venezuelskou opozici podporují.

Otazníky kolem loajality armády

Silná venezuelská armáda představuje hlavní oporu režimu a až dosud zůstává hluchá k výzvám opozice, aby se k ní přidala, poznamenala agentura AFP. Socialistický režim si loajalitu generalů zajistil tím, že jim svěřil lukrativní distribuci potravin (více zde).

O podpoře mezi vojáky ale panují pochybnosti. Podle opozice roste počet vojáků, včetně armádních důstojníků, jimž se nelíbí autoritářská vláda a užití síly proti demonstrantům. Od dubna, od kdy Venezuelané téměř každodenně protestují v ulicích, skončily ve vězení nejméně dvě desítky armádních důstojníků kvůli „rebelii a zradě“.

Venezuelská krize

Španělský list ABC uvedl, že venezuelská vláda se snaží udržovat armádní podporu vysokými platy a dalšími výhodami pro důstojníky. V zemi je podle něj nebývale velké množství generálů (asi 2000). Oproti tomu řadoví vojáci ale mají jen o něco málo vyšší platy, než je základní plat v zemi. To může podle názoru ABC vyvolat růst nevole mezi řadovými vojáky, navíc v ekonomické krizi, kdy je v zemi nedostatek potravin a léků.

Situace je podle listu odlišná oproti období vlády Madurova předchůdce Huga Cháveze, který byl sám armádní důstojník a těšil se široké podpoře armády i obyvatel. Maduro, jenž býval řidičem městského autobusu a kariéru začal jako šéf odborů, udržuje podporu armády vysokými platy důstojníkům a spíše atmosférou strachu.

Španělský list El País napsal, že na kapitána Caguaripana je od roku 2014 vydán zatykač kvůli účasti na plánu svrhnout prezidenta Madura. Kapitán v prohlášení vyzval všechny vojáky a policisty země, aby se připojili k jeho skupině, která podporuje parlament. Ten vzešel z voleb v prosinci 2015 a většinu v něm má opozice. Práci poslanců ale od té doby blokuje nejvyšší soud nakloněný prezidentovi.

Vzpoura přišla den poté, co nové Ústavodárné shromáždění odvolalo generální prokurátorku Luisu Ortegovou, kritizující vládu prezidenta Madura. Toto shromáždění vzešlo z voleb, které bojkotovala opozice a které jako nedemokratické a neústavní označila řada států, včetně USA.

Ve Venezuele od dubna trvají téměř každodenní protesty proti vládě, kterou opozice viní z ekonomické a politické krize. Demonstrace, proti nimž tvrdě zasahuje policie, si vyžádaly už 125 obětí. Asi 4 500 lidí bylo od začátku protestů zatčeno, tisícovka z nich zůstává ve vazbě.

Valencia, Venezuela

Valencia, Venezuela

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vzácný povětrnostní úkaz u pobřežního města Dalian v Číně
VIDEO: U Port Arthuru natočili vodní smršť, na moři tančila dvacet minut

Obyvatelé čínského města Ta-lien se v pátek brzy ráno mohli potěšit pohledem na vodní smršť. Pozoruhodný vodní jev vydržel nad mořem dlouhých dvacet minut a...  celý článek

Finští policisté útočníka, který v Turku pobodal deset lidí, postřelili do nohy...
V Turku vraždil nožem mladý Maročan, policie ho podezřívá z terorismu

Finská policie vyšetřuje páteční útok nožem v Turku jako teroristický čin. Hlavním podezřelým je 18letý Maročan. Policie zatkla při razii v noci na sobotu pět...  celý článek

Finští policisté hlídkují před hlavním nádražím v Helsinkách poté, co ve městě...
Ve finském Turku pobodal muž několik lidí, dva zemřeli

Dva mrtvé a šest zraněných si v pátek vyžádal útok ve městě Turku na jihozápadě Finska. Muže, který se na lidi v centru města vrhl s nožem v ruce, policisté...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.