Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Venezuelské rebely podpořili hackeři, napadli vládní stránky

  13:41aktualizováno  13:41
Do boje proti vládě venezuelského prezidenta Nicoláse Madura vytáhla skupina hackerů, která v pondělí napadla stránky vlády a několika dalších státních institucí a podpořila vzbouřence z kasáren na severu země. Venezuelský soud už kvůli protestům v ulicích poslal za mříže několik starostů.

„Neuznáváme vražednou tyranii Nicoláse Madura,“ prohlásil lídr vzbouřenců ve městě Valencia, kapitán Juan Caguaripano (6. srpna 2017) | foto: Reuters

„Dny diktatury jsou sečteny,“ objevilo se ve zprávě hackerů na stránkách vlády, volební komise či venezuelského námořnictva, informovala stanice BBC.

Hackeři tak dali najevo podporu skupině vojáků a civilistů, kteří vyhlásili v kasárnách ve třetím největším městě země Valencie rebelii. Vláda ji následně potlačila, přičemž zemřel nejméně jeden člověk. Maduro označil rebely za teroristy (psali jsme zde).

Fotogalerie

Podle opozice, která označuje Madurovy kroky za diktátorské, roste počet vojáků, kterým se nelíbí užití síly proti demonstrantům a autoritářská vláda. Od dubna skončily ve vězení nejméně dvě desítky armádních důstojníků kvůli „rebelii a zradě“.

Maduro je pod palbou kritiky nejen Venezuelanů, ale i zahraničních mocností zejména v souvislosti se široce kritizovanými volbami Ústavodárného shromáždění, které opozice bojkotovala jako Madurovu snahu nedemokraticky si upevnit moc (více zde).

Protivládní demonstrace ve Venezuele (červenec 2017):

Proti vládě v zemi už od dubna trvají téměř každodenní protesty, opozice ji viní z ekonomické a politické krize. Při demonstracích, proti nimž tvrdě zasahuje policie, zemřelo už přes 120 lidí.

Starosta ve vězení, nezabránil demonstracím

Venezuelský nejvyšší soud navíc kvůli protivládním protestům poslal do vězení dalšího starostu, napsal v úterý deník El Nacional. Starosta města Chacao Ramón Muchacho dostal o den dříve trest 15 měsíců vězení za to, že nezabránil barikádám na ulicích při demonstracích.

Starosta Chacaa, které je součástí metropolitní oblasti Caracasu, byl souzen v nepřítomnosti od minulého čtvrtka. Zastupovali ho jeho advokáti, kteří ho omluvili ze zdravotních důvodů. Úřady nicméně na Muchacha vydaly zatykač.

Venezuelská policie mučí demonstranty, tvrdí OSN

Venezuelská vláda nese zodpovědnost za porušování lidských práv, kterého se dopouštějí bezpečnostní složky při potlačování demonstrací. Podle agentury Reuters to v Ženevě v úterý uvedla mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva. Podle vyšetřovací zprávy úřadu nesou bezpečnostní složky vinu za nejméně 46 ze 124 úmrtí při protivládních protestech, které ve Venezuele trvají od dubna.

"Obáváme se eskalace situace ve Venezuele. Lidská práva jsou tam stále porušována a máme obavy o směr, jakým se další vývoj bude ubírat," řekla mluvčí Ravina Shamdasaniová. Uvedla rovněž, že venezuelské bezpečnostní složky systematicky a neustále používají nepřiměřenou sílu vůči demonstrantům a zadrženým, v některých případech lze jejich chování označit jako mučení.

Úřad OSN vyšetřuje 124 úmrtí při demonstracích ve Venezuele, z nichž 46 mají nejspíš na svědomí bezpečnostní složky a 27 ozbrojené bandy civilistů, které, jak tvrdí, "brání socialistickou revoluci". Úřad také uvedl, že od dubna bylo ve Venezuele zatčeno přes pět tisíc lidí, z toho tisíc jich je stále ve vazbě.

Údaje komisaře OSN vycházejí z více než 130 rozhovorů s lidmi z Venezuely, které se uskutečnily přes internet či s uprchlíky v Panamě. Ještě tento měsíc by měla být v Ženevě zveřejněna širší zpráva o vyšetřování. Komisař OSN se opět zastal generální prokurátorky Luisy Ortegové, kterou režim o víkendu odvolal z funkce.

Kvůli protestům už bylo postaveno před soud několik starostů, přičemž někteří z nich uprchli ze země nebo se skrývají. V posledních týdnech byli souzeni starosta města Iribarren Alfredo Ramos, hlava Méridy Carlos García, starosta města Cabudare José Barreras či šéf města Lechería Gustavo Marcano.

Na středu je v plánu soud s dalším opozičním starostou Davidem Smolanským z města El Hatillo, které je součástí metropolitní oblasti Caracasu.

Nynější protesty ve Venezuele začaly v dubnu poté, co nejvyšší soud rozhodl převzít pravomoce parlamentu. Svůj verdikt posléze zrušil, ale protesty trvají, neboť soud práci poslanců blokuje už od loňska.

Legitimitu parlamentu, v němž má většinu opozice, neuznává ani vláda. Z kontroverzních voleb následně vzešlo kritizované Ústavodárné shromáždění.

Opoziční koalice má zákaz jít do voleb

Venezuelská národní volební komise také zatrhla koalici opozičních stran Stůl demokratické jednoty (MUD), která má nyní většinu v parlamentu, prosincové regionální volby v sedmi z třiadvaceti států země. Některé strany koalice se samostatně voleb ve všech státech účastnit mohou. Informoval o tom deník El Nacional. Zápisy kandidátů do voleb se mají konat v úterý a ve středu.

Volební komise v pondělíoznámila seznam dvaadvaceti politických stran, které splnily podmínky pro prosincové volby. Je mezi nimi i hlavní opoziční koalice MUD. Komise ale zároveň oznámila, že MUD nesmí postavit své kandidáty v sedmi státech.

„MUD se musí zdržet zápisu kandidátů ve státech Zulia, Apure, Monagas,

Venezuelská krize

Bolívar, Trujillo, Aragua a Carabobo, což je v souladu s rozhodnutím soudů těchto států z předchozího roku,“ uvedla bez dalších podrobností národní komise.

Volby do regionálních parlamentů a volby guvernérů pro období 2017-2021 se měly konat už loni v prosinci. V říjnu ale národní volební komise oznámila, že se volby uskuteční až koncem první třetiny letošního roku.

Jako důvod její předsedkyně uvedla nízké ceny ropy a „ekonomickou válku“ (tu podle vlády vedou proti ekonomice kapitalisté, kteří podle vlády způsobili současnou ekonomickou krizi). Podle opozice se vládní socialisté obávali masové prohry ve volbách. Letos v květnu komise oznámila jako datum voleb 10. prosinec.

Ve volbách nesmí kandidovat také několik předních lídrů opozice. Krátce po vypuknutí dubnových protestů úřady zakázaly na patnáct let ucházet se o veřejné funkce guvernérovi státu Miranda Henriquemu Caprilesovi. Zdůvodnily to „správními nesrovnalostmi“ při výkonu funkce guvernéra. Ze stejného důvodu se patnáct let nesmí ucházet o veřejné funkce ani guvernér státu Amazonas Liborio Guarulla.

Skupina vojáků vyzvala k rebelii, venezuelská vláda ji potlačila:

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Bostonu se sjeli příznivci krajní pravice, proti nim demonstrovalo 40 000...
V Bostonu demonstrovala krajní pravice, postavily se jí desetitisíce lidí

Při sobotních demonstracích v americkém Bostonu zadržela policie 27 lidí. Na sobotu ohlásili pochod konzervativní aktivisté, kteří akci označili za shromáždění...  celý článek

Desítky vozidel se za sebou nahromadilo po záplavách na Krymu
VIDEO: Auta se po záplavách na Krymu naskládala za sebou jako domino

Páteční prudké deště způsobily na poloostrově Krym záplavy. Jedním z následků velké vody a bahna bylo i odvlečení asi padesátky aut, která se následně za sebou...  celý článek

Donald Trump a jeho nejbližší spolupracovníci na snímku z 28. ledna 2017....
Chaos v Bílém domě. Z Trumpova původního týmu zbyl jediný muž

Konec Steva Bannona ve funkci hlavního poradce Donalda Trumpa opět ukázal, že udržet si místo v Bílém domě není jen tak. Americký prezident se během necelých...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.