O tom, že by se kvůli zdržování ve jmenování velvyslanců obrátil na Ústavní soud, ministr zahraničí Karel Schwarzenberg dle svých slov neuvažuje.

O tom, že by se kvůli zdržování ve jmenování velvyslanců obrátil na Ústavní soud, ministr zahraničí Karel Schwarzenberg dle svých slov neuvažuje. | foto: Aerofilms / Negativ / Jan Hromádko

Zeman v otázce diplomatů neplní ústavní povinnosti, řekl Schwarzenberg

  • 949
Prezident Miloš Zeman neplní své ústavní povinnosti, když zdržuje jmenování nových velvyslanců. V televizních Otázkách Václava Moravce to prohlásil ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, Zemanův zřejmě nejviditelnější politický protivník a jeho soupeř z prezidentské volby.

Na otázku, zda prezident blokováním jmenování velvyslanců porušuje svá slova o podpoře ekonomické diplomacie, která je spojena s dobrým diplomatickým zastoupením v zemi, ministr zahraničí odvětil: "Zcela určitě."

A výslovně pak řekl: "Miloš Zeman neplní své ústavní povinnosti. Leží to (jmenovací dekrety, pozn. red.) na Hradě, tam to bylo dáno do trezoru a od té chvíle se nic neděje," řekl Schwarzenberg v ČT.

Spor o výklad ústavy

Spor o to, jakou roli má prezident ve jmenování velvyslanců, je do jisté míry podobný nedávno skončenému sporu o profesuru Martina C. Putny.

V případě profesorů zákon říká, že "prezident jmenuje", v případě diplomatů říká ústava, že "prezident pověřuje".

Prezident Zeman říká, že nemá-li být strojem na podpisy, nelze tato slova chápat tak, že role prezidenta je pouze formální. Jeho odpůrci si to, že prezident mluví do výběru diplomatů či profesorů, vykládají jako posun k poloprezidentskému modelu.

 Schwarzenberg zopakoval, že by se za určitých okolností dokázal vyrovnat s tím, že se velvyslancem v Rusku stane Zemanem prosazovaný europoslanec a jediný československý a český kosmonaut Vladimír Remek.

"To bylo v době, kdy jsem doufal, že on je jediný nápad pana prezidenta. Se kterým bych se mohl za jistých okolností vyrovnat," popsal Schwarzenberg vznik plánu vyslat do Moskvy Remka.

Bez obsazení postu velvyslance nyní jsou ambasády v Brazílii, Bělorusku, Rusku, Rakousku a Dánsku. Když ale Schwarzenberg odmítl jmenovat další Zemanovu favoritku Livii Klausovou velvyslankyní na Slovensku, Zeman odmítl podepsat celý balík dekretů nových velvyslanců.

Prezident si ministra zahraničí dobírá od sečtení hlasů v prezidentských volbách. V první reakci mu popřál k "hezkému druhému místu". Ambice vyslat do Bratislavy jako velvyslankyni Livii Klausovou zase vzbudila dohady, zda to není Zemanova odměna za to, jak se ho Klausová zastala v prezidentských volbách. Když poté Schwarzenberg během Zemanova projevu ve Sněmovně dle svého zvyku usnul, prezident si z něj dělal legraci.

O tom, že by se kvůli nejmenování velvyslanců obrátil na Ústavní soud, nicméně Schwarzenberg dle svých slov neuvažuje.

Premiérovo hu-hu strašidlo lidi nevyleká, míní Schwarzenberg

 Ministr Schwarzenberg nemá problémy jen s prezidentem Zemanem, ale také uvnitř vládní koalice. Zástupci ODS a TOP 09 dali v minulých dnech průchod ostrým vzájemným osobním útokům, premiér Petr Nečas nepřímo označil ministra financí Miroslava Kalouska za opilce a Kalousek Nečase zase za chudinku.

Koaliční hádka

v rozhovorech pro iDNES.cz

 Obě strany se rozhádaly kvůli pádu pražského primátora Bohuslava Svobody, proti němuž se v hlavním městě spojila TOP 09 a ČSSD. A přeneseně též kvůli soupeření o voliče na pravici (čtěte článek Rok před volbami drtí pravici hádky).

Premiér v té souvislosti mluvil o vzniku "Hu-hu" koalice podle vlivných lídrů TOP 09 a ČSSD Tomáše Hudečka a Petra Hulinského. "Hu-hu pana premiéra mě bavilo, protože hu-hu dělají v pohádkách strašidla. Premiér postavil takové strašidlo, myslím ale, že to moc lidí nevyleká," řekl Schwarzenberg.

V kontrastu s Nečasem také zpochybnil - stejně jako Miroslav Kalousek - plánovanou dostavbu jaderné elektrárny Temelín. "Já jsem pro jadernou energii, ale když se podívám na takovou velestavbu a hospodářské a finanční možnosti České republiky, tak musím třikrát počítat, jestli si tohleto dovolit," řekl ministr.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video