To mnozí považují za pokrytectví. „Bez ohledu na způsob a podobu neakceptujeme v žádném případě zabíjení velryb pro takzvané ‚vědecké účely‘“, zlobil se například v roce 2015 australský ministr životního prostředí Greg Hunt. Jeho výrok tehdy souzněl s celosvětovou kritikou poté, co Japonsko v sezoně 2015–2016 opět spustilo program lovu velryb v antarktických vodách a ulovilo 333 plejtváků malých. Většinu z ulovených kytovců přitom tvořily březí samice, píše National Geographic.
Lovem velryb Japonsko nerespektuje rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora (ICJ) z března 2014, v němž soud dočasně zakázal Tokiu lovit u Antarktidy. Předsedající slovenský soudce Peter Tomka v odůvodnění mimo jiné poznamenal, že „vzhledem ke skutečnosti, že výzkumný program běžel od roku 2005 a jeho součástí bylo zabití asi 3 600 plejtváků malých, konečný vědecký výstup se zdá být malý.“
Japonsko navíc nedokázalo vysvětlit, proč ulovilo obrovské množství pro maso ceněných plejtváků malých, ale nedokáže naplnit stanovené kvóty u plejtváka myšoka a keporkaka (více o rozhodnutí ICJ si můžete přečíst zde).
Žaloba iniciovaná Austrálií se tak dočkala naplnění. Japonsko oznámilo, že rozhodnutí respektuje a v sezóně 2014–2015 velryby v antarktické oblasti nelovilo. Jenže zastavení programu bylo jen dočasné. Tokio totiž předložilo Mezinárodní velrybářské komisi nový program, podle něhož plánuje v letech 2015–2027 ulovit ve vodách Antarktidy 3 996 velryb, tedy 333 za sezonu. V porovnání s předchozími roky se jedná o dvoutřetinový pokles (více zde).
Spotřeba velrybího masa klesá, tvrdí ekologové
K zabíjení velryb pro vědecké účely v době sběru DNA ovšem docházet nemusí, vysvětluje Mezinárodní fond pro ochranu zvířat (IFAW). Vzorky mohou vědci získat z kůže, které se velryby zbavují, z rybího tuku či vzorků stolice. Japonsko navíc nijak zvlášť neskrývá, že velrybí maso je posléze možné najít v obchodech, restauracích či školních jídelnách.
Podle ekologů však spotřeba velrybího masa klesá a s lovem kytovců nesouhlasí ani většina japonské veřejnosti. „Z lovu pro Japonsko neplyne žádný přínos... ale nikdo neví, jak to zastavit,“ řekla reportérovi stanice BBC Junko Sakuma, která pracovala pro Greenpeace a stále se lovem velryb zabývá. „Většina Japonců nyní velrybí maso nejí, spotřeba klesá a ani ceny nerostou,“ dodala.
Lov podle ní nedává ekonomicky smysl a navíc vrhá na Japonce špatné světlo. Jenže zabíjení velryb je v zemi vycházejícího slunce spojeno s kulturní tradicí a roli hraje také snaha ukázat suverenitu v mezinárodním společenství. Lov velryb má navíc silnou lobby mezi poslanci a úředníky.
Střety s aktivisty
Na komerční lov velryb platí moratorium Mezinárodní velrybářské komise (IWC) od roku 1986. Souhlasilo s ním i Japonsko, které však výlov nadále označuje jako vědecký. Pod stejnou záminkou pokračují v lovu také Island či Norsko. Oficiální výjimka ze zákazu platí jen pro některé domorodé populace na Sibiři, Aljašce a v Grónsku.
Na velryby v Jižním oceánu se navíc vztahuje zvláštní ochrana, vyhlášená IWC v roce 1994. Japonsko však ve „vědeckých“ výpravách pokračuje i přes hlasité protesty Austrálie, mezinárodní odborné veřejnosti a organizací na ochranu zvířat.
Z nich se ve věci angažuje především nevládní organizace Sea Shepherd, která se v minulosti dostala opakovaně do přímého střetu s japonskými velrybáři, když se jim snažila zabránit v lovu například namotáním lan do lodních šroubů, házením nádob s barvou nebo zapáchající kyselinou na palubu lodí či dokonce potopením některých plavidel.
Aktivisté sledovali japonskou rybářskou flotilu také letos v lednu. Následně zveřejnili na sociálních sítích snímky, na nichž zachytili mrtvého plejtváka na palubě japonské lodi v australském chráněném území, kde je lov velryb zakázaný. „Když se náš vrtulník přiblížil k lodi, začala posádka urychleně zakrývat velrybu plachtou a ... uklízela své harpuny,“ citoval National Geographic Wyandu Lublinkovou ze Sea Shepherd Global. „To jen dokazuje, že dobře věděli, že dělají něco špatně,“ dodala.
Velryby loví na Antarktidě stále ty samé japonské lodě. Z flotily pěti lodí se zatím vrátily tři, s nimi ovšem i ta nejdůležitější, Nišin Maru, píše britský deník The Guardian.
Sea ShepherdSea Shepherd Conservation Society je nevládní nezisková organizace, která se zabývá ochranou moří a oceánů. Organizace byla založena bývalým členem Greenpeace Paulem Watsonem roku 1977. Ten se s Greenpeace rozešel mimo jiné kvůli tomu, že považoval jejich akce za málo důrazné. Organizace získala pro své akce podporu mnoha celebrit z oblasti showbyznysu (Martin Sheen, Daryl Hannah, Edward Norton, Pierce Brosnan, Christian Bale) a některých bohatých podnikatelů. Ti jim také poskytují finance na provoz Zdroj: Wikipedia |
Právě s Nišin Maru se střetli v únoru 2013 lodě Sea Shepherd Steve Irwin, Bob Barker a Sam Simon. A doslova při tom skřípal kov o kov. Nejzávažnější incident měla velrybářská loď s plavidlem Bob Barker. Aktivisté se snažili vlastní lodí, která je asi osmkrát menší, zabránit natankování Nišin Maru na moři. Rybářská loď ale začala Bob Barkera postupně tlačit až k tankeru Sun Laurel.
Aktivisté nechtěli ustoupit a lovci velryb taktéž ne. Loď Bob Barker byla tak poškozena, že musel kapitán vyslat nouzový signál Mayday. V ten okamžik se Nišin Maru otočila na sever a odplula.
S jinou japonskou lodí, Jušin Maru 3, se zase ekologové srazili v únoru 2014 (více si můžete přečíst zde).
Podívejte se, jak se srazila loď aktivistů s plavidlem lovců velryb v roce 2014: