Ulsanské zasedání má přinést debatu o změně struktury Mezinárodní velrybářské komise (IWC), která v roce 1986 zakázala komerční lov velryb.
Japonsko a Island zákaz obcházejí tím, že kytovce loví pro "vědecké účely". Japonsko chce navíc své kvóty zdvojnásobit, dosud smí chytit 400 zvířat ročně.
Japonci navrhli, aby hlasování o jednotlivých rozhodnutích komise probíhalo tajnou volbou a nikoli veřejně, jako je tomu dosud. To podpořila řada zemí, které by se rády vyhnuly tlaku ekologických aktivistů. Návrh ale neprošel, podpořilo ho 27 delegátů, proti bylo 30.
"Ty výsledky nás potěšily, ale na konci týdne se to může změnit," prohlásila Sue Liebermanová, ředitelka WWF International, jedné z předních organizací, bojujících za záchranu velryb.
Na stranu Japonska a dalších lovuchtivých zemí se totiž mohou ještě postavit Gambie, Togo a Nauru, které buď dosud nezaplatily správní poplatky, anebo ještě do Ulsanu nedorazily.
Spor o způsob hlasování je ale jen předzvěstí mnohem zásadnější diskuze. Pokud by se velrybářské velmoci dokázaly spojit s menšími konkurenty a vytvořit v komisi většinu, mohly by v budoucnu zcela změnit fungování IWC.
Něco takového ale na summitu v Ulsanu nelze očekávat, protože na zásadní procedurální změny je třeba mít tříčtvrtinovou podporu. A tou Japonci zatím nedisponují.
Zatímco v minulosti sloužila komise k dohlížení a regulaci lovu velryb, nyní hájí zájmy Austrálie a dalších států, které s lovem kytovců nesouhlasí.
