Podnět k nynější cestě zahraničních diplomatů do Kosova dala ruská hrozba, že Moskva zablokuje v Radě bezpečnosti OSN západní plán, který by provincii zaručil nezávislost, a to pod mezinárodním dohledem.
Delegace vyjednávačů tvořená Američanem Frankem Wisnerem, Rusem Alexandrem Bocanem-Charčenkem a Wolfgangem Ischingerem z EU se má ještě před jednáním s nejvyššími zástupci etnických Albánců sejít s představiteli OSN a NATO.
Výsledky jednání s etnickými Albánci, která se zřejmě protáhnou na další čtyři měsíce, mají dostat podobu zprávy, jež má být generálnímu tajemníku OSN Pan Ki-munovi předložena do 10. prosince.
Pozice vyjednávačů je podle AP velmi obtížná, protože dopis, který jim před časem zaslali albánští předáci, zdůrazňuje, že "územní celistvost Kosova je nedotknutelná a nelze o ní diskutovat".
Zatímco etničtí Albánci trvají na úplné nezávislosti Kosova na Bělehradu, Srbsko si chce svou "historickou" provincii udržet pod kontrolou. Kosovo, kde 90 procent obyvatel tvoří etničtí Albánci, je sice formálně součástí Srbska, od roku 1999 ho však spravuje mezinárodní společenství. Před osmi lety donutily nálety NATO tehdejší režim Slobodana Miloševiče stáhnout srbské síly z provincie a ukončit krvavé tažení proti albánským povstalcům.
