Blair stojí za Bushem, i když ne úplně
Britský premiér Blair přiznal, že na rozdíl od Washingtonu požaduje jen odzbrojení Iráku a ne změnu režimu. Připustil, že byť podporuje kroky amerického prezidenta George Bushe i jeho předchůdce Billa Clintona, v některých názorech se liší.
"Mým politickým cílem je odzbrojení Iráku, nikoli změna tamního režimu," řekl Blair pro BBC, který je pro novou definici režimu mezinárodních inspekcí prostřednictvím nové rezoluce Rady bezpečnosti OSN.
"Nová rezoluce je naprosto nezbytná. Je jasné, že předchozí podmínky inspekcí nebyly dost tvrdé k tomu, aby se tato práce mohla vykonat. Čím bude mezinárodní společenství tvrdší, čím jasnější bude jeho hlas, tím větší bude naděje, že se zabrání konfliktu," uvedl Blair.
Návrh počítá s automatickým použitím síly
Text návrhu rezoluce, kterou Londýn a Washington vypracovaly společně, odráží text, který o víkendu předaly USA Paříži a Moskvě. Dokument potvrzuje dříve zveřejněné skutečnosti, především právo automatického použití síly proti Iráku, s čímž další stálí členové Rady bezpečnosti nesouhlasí. Text tak s největší pravděpodobností čekají změny.
"Představitelé pěti stálých členů se shodli na tom, že se pokusí sblížit své postoje před jednáním s celou radou. Pokud se nám to podaří, je pravděpodobné, že návrh bude výrazně odlišný," citovala agentura AFP nejmenovaného diplomata jednoho ze stálých členů Rady bezpečnosti OSN.
Pokud by byl návrh přijat nezměněn, musel by Irák před startem inspekcí a nejpozději do 30 dní od přijetí rezoluce písemně nahlásit stavy svých zbrojních programů. Inspektorům by také musel umožnist neomezený přístup do všech míst a nerušený výslech všech vytipovaných Iráčanů. Bezpečnost inspekcí by zajišťovaly mezinárodní bezpečnostní síly.
|
ÚDER NA IRÁK |
Irák se nové rezoluci nepodrobí
Bagdád opakovaně zdůrazňuje, že rezoluci v této podobě odmítne respektovat. Se zbrojními inspektory se dohodl na jejich návratu od půle října. Obě strany chtějí dodržovat stávající rezoluce OSN. O výsledcích schůzky ve Vídni bude informovat členské země OSN šéf zbrojních inspektorů Hans Blix, který zprávu přednese ve čtvrtek odpoledne.
Čína, Rusko a Francie chtějí text pozměnit
Zdrženlivý je také zbytek stálých členů Rady bezpečnosti, v níž kromě USA a Velké Británie zasedají ještě Rusko, Francie a Čína. Změnu návrhu rezoluce požaduje Paříž a Moskva, která dokonce pochybuje, zda je nějaká další rezoluce vůbec potřebná. Peking zdůrazňuje potřebu řešit krizi mírovou cestou, ale proti navrženému textu by v radě podle všeho nehlasovala.
Rusko také rozhodně odmítá formulaci umožňující automatické použití síly proti bagdádskému režimu. "Pokusy dosáhnout toho, aby Rada bezpečnosti OSN souhlasila s automatickým použitím síly proti Iráku, jsou pro nás nepřijatelné," řekl agentuře Interfax náměstek ministra zahraničí Alexandr Saltanov.
Paříž prosazuje dvouetapový přístup, kdy by se nyní přijala "měkká" rezoluce, jen upřesňující požadavky vůči Iráku. Případnou druhou, výhružnou rezoluci by Rada bezpečnosti přijala až v případě, že se Bagdád odmítne podmínkám podřídit.
Postoj Paříže podporuje i Peking, který by však zřejmě proti anglo-americkému návrhu nejspíš nehlasoval. "V tuto chvíli je však naprostou prioritou umožnit inspektorům co nejrychlejší návrat do Iráku. Kroky Rady bezpečnosti by měly směřovat k tomu cíli a prosazovat politické řešení irácké otázky," řekl mluvčí čínského ministerstva zahraničí.
Francouzský prezident Jacques Chirac, jehož země má stejně jako ostatní stálí členové RB právo veta, odmítl jakoukoli rezoluci OSN, která by umožnila automatickou vojenskou intervenci proti Iráku. Německý kancléř Gerhard Schröder i přes tlak USA vzkázal, že jeho země je nadále proti úderu.
Londýn vyzval všechny země, aby vytvořily jednotnou frontu proti Iráku. "Rozporuplné signály mohou zvyšovat riziko vojenské operace," upozornil premiér Blair. Šéf NATO George Robertson varoval evropské spojence, že pokud nebudou s to vystupovat jednotně s USA, budou v bezpečnostních otázkách světa odsunuti do ústraní.
