Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Tak teď už opravdu studená válka? Armády se šikují u Arktidy

  14:01
V Arktidě se poslední dobou vyskytuje čím dál víc vojáků. Kanada, Rusko, Spojené státy i Norsko či Dánsko tuší pod tajícím ledem obrovské zásoby ropy a zemního plynu a plánují, jak svoji část nerostného bohatství uchránit před nenechavýma rukama.

KDE JSME SE TO VYLOUPLI? Americká ponorka USS Connecticut vykukuje zpoza ledového příkrovu. | foto: AP

Kdyby platily nejčernější scénáře vojenských stratégů, tak se jedna z budoucích velkých bitev odehraje na severním pólu a místo westernů budou jednou filmaři točit northerny.

GRAFIKA

Boj o hranice na severním pólu

Mezi ty, pro něž je globální oteplování hotovou věcí, patří kromě některých vědců vojáci shromáždění kolem severní "bílé čepičky" zeměkoule. Už teď se tvrdě připravují na studenou válku, v pořadí druhou.

Zatímco při té první bylo na světě občas až příliš horko, tahle se má striktně držet svého názvu - bude při ní mrznout. Půjde o Arktidu. O postupné otevírání se neuvěřitelné pokladnice surovin a zatím jen vysněných nových námořních cest.

Buď se dohodnou, nebo... co?

Měřeno arktickými měřítky je oblast v poslední době přecpaná vojáky. A experti soudí, že bude ještě hůř. Minulý měsíc Norsko uspořádalo jeden z největších arktických manévrů všech dob.

Cílem cvičení za účasti 16 300 vojáků ze 14 zemí bylo naučit se na ledu zvládnout vše - od skutečné bitvy až po teroristickou hrozbu. A byly i oběti, když pět norských vojáků zahynulo v troskách letounu C-130 Herkules, který narazil poblíž Kebnekaise, nejvyšší hory Švédska.
 
USA, Kanada a Dánsko měly ve stejných podmínkách cvičení dva měsíce předtím. A v květnu se má odehrát událost, která nemá v arktických dějinách obdoby: všichni hlavní "hráči" v této oblasti - Kanada, USA, Rusko, Island, Dánsko, Švédsko a Finsko - se sejdou na kanadské vojenské základně, aby tu diskutovali o bezpečnostních otázkách.

Nic z toho neznamená, že by bitva na severním pólu byla pravděpodobná. Ale s tím, jak se zvyšuje počet lodí a společností, které na daleký sever směřují za zásobami ropy a plynu, roste potřeba kontroly hranic a vojenské síly, která by byla schopna zasáhnout do hraničních sporů.

Oficiální americká geologická studie předpokládá, že zhruba 13 procent dosud neobjevené ropy a 30 procent stejně dobře ukrytého zemního plynu je v Arktidě. A za hotový už se bere fakt, že do roku 2030 budou moci být díky tání ledu pravidelně otevřeny dosud nepřístupné lodní trasy.

Arktické ledy se rozestupují

Co udělat s klimatickými změnami, to je pro politiky složité téma. Avšak zatím to nijak nezastavuje armády zemí, které dychtivě hledí na sever a pracují na detailních scénářích, jak si ho podrobit.
 
Největší sázky na Arktidě mají vložené Rusko, Kanada a Spojené státy. USA, poněkud vysílené válkami v Iráku a Afghánistánu, nyní nechávají svou severní sílu trochu v pozadí, přestože se svou flotilou ponorek, které jsou schopny brázdit měsíce pod vodou a ledovým příkrovem, jsou stále o krok napřed.

Rusko, jehož velká část leží za polárním kruhem, je nyní zřejmě nejaktivnější v úsilí stát se tu velmocí číslo 1. Rob Huebert, profesor na kanadské univerzitě v Calgary, upozorňuje, že Rusové důkladně přebudovali svůj vojenský arzenál v Arktidě a výrazně zvýšili kontrolu nad územím pomocí bombardérů a ponorek.

To podle něj přimělo další arktické země - Norsko, Dánsko a Kanadu, aby obnovily svá vojenská cvičení, která se v těch končinách nepořádala od pádu Sovětského svazu. "Obrovský region, který byl dříve uzamčen v ledu, se nyní otevírá světu," řekl agentuře AP Huebert. "Všechny okolnosti směřují k jedinému - vojenská přítomnost v oblasti bude dál růst."

Armády nejsou hlavní riziko

Fotogalerie

Po zprávách vědců, že se Arktida otepluje dvakrát rychleji než zbytek zeměkoule, ohlásila americká armáda už v roce 2009 třístupňový plán, který má zvýšit připravenost vojáků definovat oblasti, kde hrozí největší riziko konfliktu, a pokusit se dohodnout se všemi státy v oblasti na sférách vlivu.

"Chceme to tu mít vždycky pod kontrolou," řekl Ian Johnson, kapitán USS Connecticut, jedné z nejdokonalejších arktických ponorek, která loni dorazila přímo k severnímu pólu. "Naše zájmy v Arktidě nikdy nepolevily," dodal.
 
Američané jsou přesto stále velmi slabě připraveni na rozsáhlejší zásah v Arktidě. Ukázala to simulace, kterou provedla jejich Námořní akademie. Její zpráva zveřejněná minulý měsíc konstatovala, že námořnictvo "je nedostatečně připraveno na dlouhodobější operaci v Arktidě", protože postrádá dostatek lodí schopných prorážet led a zásobovat předsunuté základny.

Ale pozor, zdaleka nejde jen o hrozbu ozbrojeného konfliktu. Daleko pravděpodobnější je, že armády budou jednou muset reagovat na nějaké neštěstí. Heather Conleyová, šéfka Evropského programu v Centru pro strategická a mezinárodní studia v Londýně, varuje, že armády musí být připraveny na velké záchranné akce.
 
"Ne válka, ale přírodní a lidské katastrofy, jako je třeba potopení lodi nebo ekologická havárie, to je nyní ta největší hrozba. A bude růst s tím, jak dramaticky poroste průzkum a lidské aktivity v Arktidě. Militarizace není tak riziková jako případná neschopnost zareagovat na neštěstí v těchto drsných končinách," soudí.

Autor:




mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.