Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Velký třesk na pražském summitu

  8:24aktualizováno  8:24

(Analýza spolupracovníků iDNES) V den zahájením summitu NATO se zcela jasně rýsuje rozsah plánovaného rozšíření aliance. S největší pravděpodobností bude dnes k přistoupení do NATO vyzváno sedm kandidátů. Současné členské státy nakonec dospěly ke konsensu, že pozvánku dostanou Slovensko, Slovinsko, Litvu, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko a Bulharsko. Všechny tyto země, s výjimkou Bulharska usilovaly o vstup do Aliance společně s dříve přijatou Českou republikou, Polskem a Maďarskem již před Madridským summitem v roce 1997.

Do jisté míry se naplní scénář rozšíření často označovaný jako "velký třesk, " přestože nebudou přizváni všichni zájemci o vstup, k nimž náleží i Makedonie a Albánie. Plánovaným rozšířením se posílí dvě křídla aliance,  severovýchodní a jižní, a k propojení Maďarska, dosud izolovaného člena, s dalšími státy NATO.

Jednoznačně lze říci, že nejvíce byly při rozhodování členů aliance o tom, které kandidáty přizvat k přistoupení, zohledněny politické a geostrategické faktory. Rozšíření NATO je vnímáno jako prostředek posilování demokratizačního procesu v jednotlivých státech, který napomůže další stabilizaci jednotlivých režimů.

Současně se nicméně od budoucích členů očekává pokračování v reformách ozbrojených sil tak, aby tyto státy byly skutečně platnými členy NATO schopnými podílet se v případě potřeby na zajišťování bezpečnosti na evropském kontinentu i mimo něj, což odpovídá současné strategii boje proti terorismu. A to vzhledem k tomu, že nebezpečí teroristických útoků má globální rozměr.

Především Francie vítá zařazení Rumunska do skupiny pozvaných zemí. Tradiční spojenectví těchto dvou států se dlouhodobě projevuje na různých úrovních a byla to právě Paříž, která navrhovala přizvání Rumunska již na summitu NATO v Madridu, tehdy neúspěšně.

Dá se očekávat a jsou k tomu reálné předpoklady, že Rumunsko bude v rozšířené struktuře aliance podporovat francouzské postoje, které se mnohdy liší zejména od stanovisek prezentovaných Spojenými státy. Itálie podporovala především členství Slovinska.

Pro pobaltské státy a zvláště pro Litvu má strategický význam podpora Polska. Mezi Vilniusem a Varšavou se během druhé poloviny devadesátých let vytvořily nadstandardní relace v oblasti zahraniční i bezpečnostní politiky.

Dlouhodobým cílem Polska je zajištění stabilního prostředí ve svém nejbližším okolí, k čemuž přistoupení Litvy do NATO bezesporu přispěje. Všechny tři pobaltské státy aktem vstupu do aliance získají také dlouho očekávané tzv. "tvrdé" záruky bezpečnosti.

I když lze očekávat, že v zemích přizvaných do NATO vypukne jistá euforie, bude velmi důležité motivovat a přimět tyto státy k tomu, aby i nadále pokračovaly nezpomaleným tempem v potřebných reformách ozbrojených sil a v dalším přibližování k standardům NATO.

Jedině tak lze dosáhnout jejich skutečného zapojení do aliance, posílení interoperability jednotlivých členů a zajištění toho, že si NATO uchová svůj potenciál. Rozšíření s sebou totiž jednoznačně nese i jistá rizika, především nebezpečí toho, že převládne politický rozměr organizace nad dimenzí vojenskou.

Má-li mít existence NATO smysl i v 21. století, je potřeba se takového vývoje vyvarovat. Plánovaná agenda jednání členů na summitu nasvědčuje tomu, že si je toho aliance dobře vědoma.

Autor:


Ondřej Vetchý: Kvůli filmu Po strništi bos jsem musel zhubnout a udělat si plešku





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Edvard Beneš před svou vilou
ZÁPISNÍK: České sebebičování. Přijali jsme Mnichov a vůbec

Obama přestal kouřit kvůli své ženě a lidem chybí nadhled. Říkáme, že jsme nejhorší a že se Beneš v roce 1938 choval jako "zbabělec".To jsou témata zápisníku...  celý článek

Miss America 2014 Nina Davuluri. Někteří Američané ji šmahem odsoudili jako...
ZÁPISNÍK. Miss America a vůdkyně Bobo. Papež poskytl interview

Hrozné, Miss America je mohemedánka. Pinožení u klausistů. Proč na rozdíl od Němců odsuzujeme velkou koalici. Rozhovor Svatého otce. To jsou témata zápisníku...  celý článek

Titulní strana přílohy MF DNES Kavárna v nové podobě. 7. září 2013.
Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se společností a myšlením vychází nově na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.