"Současné Brno je takový zahnívající rybník. Urbanistická hrůza," komentoval nekoncepci historického centra Roman Čerbák z brněnské pobočky Národního památkového ústavu. Spolu s kolegou Karlem Doleželem vytvořil seznam nejvýraznějších novostaveb, které v historickém centru Brna vznikly v posledních dvaceti letech. Za historickou zástavbu jsou zde brány bloky, které vznikaly až do meziválečného období.
Jak hodnotí nové stavby památkářiNevratné ztráty Stavby, které místo nebo město nevratně poškodily.
Za oponou Není na první pohled vidět, ale zásadně mění historické stavby.
Nové ve starém Úspěšně doplňují, nebo dokonce obohacují historické prostředí.
Živé město Zdařilé opravy veřejných prostranství.
Zdroj: www.npu.cz/novostavby |
"Není to ale rozhodně tak, že by se památkáři za každou cenu bránili čemukoli novému nebo že by byli proti architektům," uvedl Čerbák a jeho slova dokládá pochvalná kategorie s názvem Nové ve starém.
Do té památkáři řadí stavby, které se povedly a citlivě doplňují původní zástavbu. Co je tím myšleno, vysvětlil architekt a památkář Čerbák na příkladu stavby knihovny Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.
"Díky ní se uzavřel dvorek a vznikl tak prostor s trávníkem, který celý areál oživil. Navíc kontrastní forma nové stavby a historických budov dává vyniknout oběma stavebním vrstvám," vysvětlil.
Povedené stavby? Většinou zásluha osvíceného investora
Do kategorie vydařených staveb zařadili památkáři ještě například Kapitol, víceúčelový dům v ulici Milady Horákové nebo sídlo Dopravního podniku. Společné mají to, že za nimi většinou stojí soukromí vlastníci. "Povedené stavby jsou většinou výsledkem osvíceného investora, nikoli investicí veřejného sektoru," řekl Čerbák. Tuto skutečnost přičítá třeba tomu, že ve výběrových řízeních na projektanta je často jediným kritériem cena.
Vznikají potom stavby, které památkáři řadí do kategorie Nevratné ztráty. "Kromě toho, že tyto budovy do historického centra nepatří, totiž kvůli nim mizí staré stavby. Například když se při stavbě Velkého Špalíčku strhly historické domy," popsal památkář. Kromě Špalíčku jsou na seznamu třeba i Anenské terasy.
Kontroverzní Anenské terasy v Brně, kterým je vyčítáno, že zakrývají výhled na Petrov z Pekařské ulice
Shodou okolností tyto dvě stavby označil za nepovedené, nezávisle na památkářích, i brněnský architekt Ivan Ruller. "Třeba ty terasy nejsou jako objekt špatné, jsou ale urbanisticky nevhodné," popsal problém Ruller. Naopak za zdařilý označil palác Omega.
Ten byl původně i v návrhu památkářů do kategorie Nové ve starém. Nakonec se ale do nejužšího výběru čítajícího dvanáct položek nedostal.
Budovu Dopravního podniku města Brna (vlevo) i knihovnu filozofické fakulty (vpravo) odborníci chválí
Další kategorie, kterou památkáři vypíchli, se jmenuje Za oponou. Věnuje se stavbám, které na první pohled působí historicky, ale jsou falešné. "Ať už materiálem, nebo tím, co se nachází uvnitř," naráží Čerbák na pseudohistorické domy obklopující Velký Špalíček.
Nové stavby v centru? Co nejméně, soudí historička
Poslední, opět pochvalnou kategorií, je Živé město. Tam spadají rekonstrukce veřejných prostranství. "Vždy když se z náměstí odstraní parkoviště a je z něj znovu náměstí, tak to prostoru a městu pomůže. Pak se dá samozřejmě polemizovat s konkrétním provedením a detaily," vysvětlil Čerbák ke kategorii, ve které je například zařazena rekonstrukce části Moravského náměstí.
Konzervativnější pohled než památkáři nebo architekt Ruller má brněnská historička Milena Flodrová. "Za nádražím ať se klidně staví domy střechou dolů, tam to nevadí. Ale jsem té zásady, že nové stavby by se měly v historickém středu objevovat co nejméně," říká historička, kterou v poslední době zaujala opravená kavárna Era a naopak zarmoutil nový vzhled Stopkovy pivnice na České ulici.
