Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Velký Špalíček je podle památkářů „nevratná ztráta“ Brna

  13:12aktualizováno  13:12
Brněnští památkáři vytvořili seznam největších proměn v historickém centru města. Vybrali několik budov, které za posledních 20 let nejzásadněji zasáhly do okolí. Pochválili například knihovnu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity či Kapitol. Kritiky se pak dočkaly Anenské terasy nebo Velký Špalíček.

Velký Špalíček v historickém centru Brna. | foto: Radek Miča, MAFRA

"Současné Brno je takový zahnívající rybník. Urbanistická hrůza," komentoval nekoncepci historického centra Roman Čerbák z brněnské pobočky Národního památkového ústavu. Spolu s kolegou Karlem Doleželem vytvořil seznam nejvýraznějších novostaveb, které v historickém centru Brna vznikly v posledních dvaceti letech. Za historickou zástavbu jsou zde brány bloky, které vznikaly až do meziválečného období.

Jak hodnotí nové stavby památkáři

Nevratné ztráty

Stavby, které místo nebo město nevratně poškodily.

  • Velký Špalíček
  • Anenské terasy
  • Polyfunkční objekt Josefská

Za oponou

Není na první pohled vidět, ale zásadně mění historické stavby.

  • Okolí Velkého Špalíčku (domy v ulici Starobrněnská 2 a Dominikánská 3 a 5)
  • Schwanzův palác
  • Zara

Nové ve starém

Úspěšně doplňují, nebo dokonce obohacují historické prostředí.

  • Víceúčelový dům M. Horákové 20
  • Dům Kapitol
  • Knihovna filozofické fakulty
  • Dům DPMB

Živé město

Zdařilé opravy veřejných prostranství.

  • Rekonstrukce části Moravského náměstí
  • Rekonstrukce Denisových sadů a kapucínských teras

Zdroj: www.npu.cz/novostavby

"Není to ale rozhodně tak, že by se památkáři za každou cenu bránili čemukoli novému nebo že by byli proti architektům," uvedl Čerbák a jeho slova dokládá pochvalná kategorie s názvem Nové ve starém.

Do té památkáři řadí stavby, které se povedly a citlivě doplňují původní zástavbu. Co je tím myšleno, vysvětlil architekt a památkář Čerbák na příkladu stavby knihovny Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.

"Díky ní se uzavřel dvorek a vznikl tak prostor s trávníkem, který celý areál oživil. Navíc kontrastní forma nové stavby a historických budov dává vyniknout oběma stavebním vrstvám," vysvětlil.

Povedené stavby? Většinou zásluha osvíceného investora

Do kategorie vydařených staveb zařadili památkáři ještě například Kapitol, víceúčelový dům v ulici Milady Horákové nebo sídlo Dopravního podniku. Společné mají to, že za nimi většinou stojí soukromí vlastníci. "Povedené stavby jsou většinou výsledkem osvíceného investora, nikoli investicí veřejného sektoru," řekl Čerbák. Tuto skutečnost přičítá třeba tomu, že ve výběrových řízeních na projektanta je často jediným kritériem cena.

Vznikají potom stavby, které památkáři řadí do kategorie Nevratné ztráty. "Kromě toho, že tyto budovy do historického centra nepatří, totiž kvůli nim mizí staré stavby. Například když se při stavbě Velkého Špalíčku strhly historické domy," popsal památkář. Kromě Špalíčku jsou na seznamu třeba i Anenské terasy.

Kontroverzní Anenské terasy v Brně stavebníci dokončili

Kontroverzní Anenské terasy v Brně, kterým je vyčítáno, že zakrývají výhled na Petrov z Pekařské ulice

Shodou okolností tyto dvě stavby označil za nepovedené, nezávisle na památkářích, i brněnský architekt Ivan Ruller. "Třeba ty terasy nejsou jako objekt špatné, jsou ale urbanisticky nevhodné," popsal problém Ruller. Naopak za zdařilý označil palác Omega.

Ten byl původně i v návrhu památkářů do kategorie Nové ve starém. Nakonec se ale do nejužšího výběru čítajícího dvanáct položek nedostal.

Dopravní podnik města Brna
Knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně

Budovu Dopravního podniku města Brna (vlevo) i knihovnu filozofické fakulty (vpravo) odborníci chválí

Další kategorie, kterou památkáři vypíchli, se jmenuje Za oponou. Věnuje se stavbám, které na první pohled působí historicky, ale jsou falešné. "Ať už materiálem, nebo tím, co se nachází uvnitř," naráží Čerbák na pseudohistorické domy obklopující Velký Špalíček.

Nové stavby v centru? Co nejméně, soudí historička

Poslední, opět pochvalnou kategorií, je Živé město. Tam spadají rekonstrukce veřejných prostranství. "Vždy když se z náměstí odstraní parkoviště a je z něj znovu náměstí, tak to prostoru a městu pomůže. Pak se dá samozřejmě polemizovat s konkrétním provedením a detaily," vysvětlil Čerbák ke kategorii, ve které je například zařazena rekonstrukce části Moravského náměstí.

Konzervativnější pohled než památkáři nebo architekt Ruller má brněnská historička Milena Flodrová. "Za nádražím ať se klidně staví domy střechou dolů, tam to nevadí. Ale jsem té zásady, že nové stavby by se měly v historickém středu objevovat co nejméně," říká historička, kterou v poslední době zaujala opravená kavárna Era a naopak zarmoutil nový vzhled Stopkovy pivnice na České ulici.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Na jihu Moravy vedro, v Čechách bouřky, varují meteorologové. Víkend proprší

Závěr týdne bude deštivý, v pátek večer přijdou do Čech bouřky a nejvíce srážek se objeví v sobotu, kdy bude pršet na celém území. V neděli se začne postupně...  celý článek

V Kletné u Oder se odehrálo vojenské cvičení záloh Safeguard 2016. Cílem...
Vojáci v záloze dostanou více peněz. Čunek litoval zrušení povinné vojny

Vojáci v aktivních zálohách se mohou těšit na vyšší odměny za účast na vojenském cvičení. Senát schválil změnu branného zákona. Ocenil ho lidovec Jiří Čunek,...  celý článek

Budoucí podoba nového kulturního centra.
Šestiletý spor skončil, radnice v Lanškrouně zaplatí firmě čtyři miliony

Na dlouhých šest let se protáhl spor mezi městem Lanškroun a společností Gurman S, který se týkal plánovaného odkupu Společenského domu. Zastupitelstvo muselo...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.