Každý ze soupeřů má své typické stoupence. Klause nejvíc chtějí mladší lidé a voliči pravice. Švejnara zase příznivci levice a starší lidé.
"To mě překvapuje, čekal bych to naopak," diví se psycholog Slavomil Hubálek.
Lidé se však evidentně nevyjadřovali podle toho, zda chtějí na Hradě jistotu, nebo změnu, nýbrž podle svých voličských sympatií k politickým stranám. Klaus tudíž získal nadpoloviční podporu pouze u své ODS, na Hradě ho chce 87 procent jejích voličů.
Líbí se jim, že Klaus představuje jistotu, důvěryhodnost, reprezentativnost, označili ho za "dobrého prezidenta se zkušenostmi". U všech ostatních vyhrál Čechoameričan Jan Švejnar.
Nejvíc tento liberální ekonom volající po pozdějším odchodu lidí do penze nebo zavedení školného na univerzitách zabodoval u levicových voličů. Zamlouvá se skoro třem čtvrtinám stoupenců sociálních demokratů a komunistů.
. infografika: výsledky průzkumu |
Čím to je? Lidé v průzkumu odpovídali, že Švejnar je "mladší, sympatický, má charizma a že to chce na Hradě změnu".
Michiganský profesor ekonomie zafungoval i jako Antiklaus, hodně lidí zdůvodnilo jeho podporu jednoduše tím, že "Klaus je arogantní".
Největší překvapení je to pro KSČM. Její šéf Vojtěch Filip vysvětluje nerozhodnost komunistů tím, že jednoznačná podpora kohokoliv z dvojice Klaus – Švejnar by poškodila stranu u jejích voličů.
Komunisté zvažují, že nakonec raději přijdou s vlastním kandidátem na prezidenta. Tím ale v rozporu s přáním svých voličů jen sníží Švejnarovy šance a nahrají Klausovi.
Parlamentní komory, Sněmovna a Senát, se hádají, jestli volit tajně, či veřejně. Pokud se nedohodnou, může celá páteční volba hlavy zkrachovat a odložit se na jindy. - více zde
