Františkánští mniši v hnědých sutanách odříkávali v průběhu procesí latinské modlitby a vysvětlovali římskokatolickým a protestantským věřícím význam každého ze 14 zastavení křížové cesty. K těmto zastavením se vážou důležité události, které se Kristovi přihodily během jeho poslední poutě z místa, kde byl odsouzen, na vrch Golgota, kde byl podle křesťanské víry přibit na kříž.
Jeden z mužů v procesí s trnovou korunou na hlavě ztvárňoval Krista. Po hrudi mu stékala rudá barva značící krev a na zádech vlekl mohutný kříž. Obklopen byl muži představujícími římské vojáky.
Na Velký pátek večer se také tradičně koná mše v bazilice Narození Páně v Betlémě, která byla zbudována na místě, kde se podle křesťanské tradice Ježíš narodil.
Někteří věřící neváhali kvůli absolvování pouti Krista cestovat do Jeruzaléma tisíce kilometrů. Například Maria Immaculadaová přicestovala až z dalekého Španělska a splnila si tak dlouholetý sen. "Je to pro mě velmi emotivní. Na tohle jsem čekala celý svůj život," uvedla pro server guardian.co.uk a dodala, že nesení kříže ji dokonce rozplakalo.
Velký pátek jako zdroj obživy
Pro muslima Yosefa Kanana není Velký pátek ničím výjimečným. Jeho rodina totiž už po tři generace vydělává na půjčování dřevěných křížů tisícovkám poutníků. Letos však Kanan pozoroval úbytek zákazníků, zejména těch z Evropy. "Asi je to ekonomickou krizí, lidé jednoduše nemají peníze. Navíc také v televizi neustále sledují, co se děje v Sýrii a myslí si, že podobné je to v celém regionu," vysvětlil Kanan.
Jako každoročně nasadily i letos na Velký pátek izraelské úřady k zajištění bezpečnosti do ulic množství policistů. Izraelské ministerstvo turistického ruchu uvedlo, že očekává asi 150 tisíc návštěvníků během velikonočního týdne a oslav židovského svátku Pesach, které se letos časově shodují.
Ortodoxní křesťanské církve, které používají juliánský kalendář, oslaví Velký pátek až v květnu.
