Možná bude z Grosse jednou takový nový český Buffett. Nesmějte se mu, začal dobře a něco už odkoukal: k pohádkovému jmění i jemu pomohlo, že koupil a prodal podhodnocené akcie.
Pravda, Buffett vytrvale a pečlivě studuje čísla na burzách, zatímco Gross zjevně sází víc na studium akciových účtů svých známých, kteří mu pak dohodí super kšeft. Ale vždyť teprve začíná...
Dál podobnost končí, tedy prozatím. Buffetta lidé milují, mají jej pro jeho poctivost, nesobectví a nechamtivost dokonce za jakéhosi lidového hrdinu s pověstí Mirka Dušína.
Do nebohého Standy Grosse si v Česku každý kopne. Co víc, vyzdvihování jeho investorských úspěchů je, jak si stěžuje Jiří Paroubek, apelem na nejnižší lidské pudy, jako je závist.
Pan Paroubek má pravdu. I někteří moji kolegové a známí si v posledních dnech opakovaně sypali hlavu popelem: "Proč já vůl nevlez na začátku 90. let do politiky?"
Jak je však vidět na příkladu Buffetta, i lidé s obyčejnými pudy umějí mít miliardáře rádi. Dejme tedy Stanislavu Grossovi pár lekcí z Buffettova umění, které před pár dny v našich novinách popsal kolega. Až Gross složí advokátské zkoušky, může se hned pustit do jejich studia.
Lekce první: Buffettovým tajemstvím je, že nemá žádné tajemství. Ve výročních zprávách vždy do detailu vysvětlí, jak loni vydělal peníze. Tady mají Grossovi rezervy. Spolu s příbuzenstvem sahajícím až do strýcových kolen si věčně nic nepamatují, paní Grossová dokonce neví, zda se jí to celé jen nezdá.
Pomoc tu může být snadná: co vím, a to nejsem Buffett, na paměť je dobré Ginkgo biloba.
Lekce druhá: Buffett žije skromně. Jeho dům není vzhledem k jeho bohatství nic moc (i když student Gross by mohl namítnout, že 700 tisíc dolarů jako 700 tisíc dolarů), nosí konfekční šaty a prstýnek ke svatbě koupil ženě ve slevě. Grossovi hned mění fabii za Volkswagen Touareg a ani staré dobré Bibione už jim nějak nevoní.
Vůbec poučná by mohla být i Buffettova lekce trpělivosti. Jen co Gross lapil peníze, už zbrkle kupuje byt. Je vhodná doba, říkají makléři. Chyba! Buffett totiž naopak radí: "Držte se zpátky, když na trhu vládne dobrá nálada a všichni nakupují."
A poslední, pro budování pověsti nejdůležitější lekce od stárnoucího miliardáře: Až vyděláte, dejte většinu do nadací, na charitu. K tomu mám pro Stanislava Grosse dvě malé nápovědy k závěrečným zkouškám z buffettologie: 1. GoJa, agentura skladatele Františka Janečka, který Grossovým sháněl miamský byt, není nadace.
2. A shánění sponzorů pro muzikál, jak to svého času provozovala Šárka Grossová, není charita – jakkoli to tak soudě dle úrovně dnešních muzikálů často vypadá.