Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Velkolepá oslava Kohlových narozenin se nekoná

  11:41aktualizováno  11:41
- "Mohutný" Helmut Kohl, bývalý německý kancléř a šéf křesťanských demokratů (CDU), slaví sedmdesátiny. Z jeho mohutnosti však po sponzorském skandálu strany moc nezbývá. Projevuje se to i na oslavě jeho narozenin. Zatímco před deseti lety byla v Bonnu uspořádána největší recepce v historii města, letos se Kohl uchýlí do rodinného kruhu.

Unikne tak pravděpodobně na krátký okamžik vlně kritiky, která se neustále snáší na jeho hlavu po "provalení" skandálu. Mezi gratulanty se totiž objeví i řada jeho kritiků - stanických kolegů i politických odpůrců.

Například sociálnědemokratický kancléř Gerhard Schröder v blahopřejném dopise ocenil jubilantovy zásluhy v kancléřském úřadě, které zůstanou v myslích Němců jako "vděčná vzpomínka". Předseda CDU Wolfgang Schäuble a jeho designovaná nástupkyně Angela Merkelová zase napsali: "Přejeme vám do budoucna plný osobní život a přes všechny potíže i zdařilé narozeniny."

Očekává se, že jubilantovi - i kdyby jen z čistě protokolárních důvodů - pogratuluje i spolkový prezident Johannes Rau. Sociálnědemokratický předseda Spolkového sněmu Wolfgang Thierse na příští schůzi parlamentu přednese blahopřání jménem všech poslanců. Kdyby se však chtěl Kohlův nesmlouvavý kritik Thierse této situaci vyhnout, může přenechat zahájení schůze třeba místopředsedovi Spolkového sněmu Rudolfu Seitersovi z CDU.

Kohlova oslava bude letos je v rodinném kruhu
Přestože do Kohlovy poslanecké kanceláře v Berlíně budou po celý den proudit blahopřejné dopisy a telegramy z celého světa, sám oslavenec bude den trávit soukromě s rodinou a několika blízkými přáteli. Spolupracovníci mu museli slíbit, že nevyzradí, jak a kde to bude. Neví se ani, zda si bude pochutnávat na oblíbeném nadívaném vepřovém žaludku a vybraném bílém vínu, nebo zda mu manželka Hannelore sama připraví pokrm z kuchařky s recepty z celého Německa, kterou společně vydali ještě za kancléřských časů.

I na letošní jubileum byly přitom původně připraveny velkolepé oslavy s 1000 hosty v berlínském divadle Schauspielhaus. Přítomni měli být také George Bush a Michail Gorbačov. Mnohé se však změnilo - Kohl se zřekl čestného předsednictví v CDU a odstup mu dali najevo i lidé, kteří mu vděčí za svou kariéru.

"Někteří lidé se v minulosti vždycky snažili dostat do mé blízkosti, ale teď si myslí, že Kohlovy časy jsou pryč, a nechtějí, aby je někdo se mnou viděl. Když mě vidí přicházet,
přejdou na druhý chodník a nemusí mě zdravit," řekl křesťanskodemokratický politik v týdeníku Focus, v jednom z mála rozhovorů z poslední doby.

Bývalý kancléř a šéf křesťanské demokracie připomněl, že pokud jde o stranické dary, k chybám se zcela otevřeně přiznal. Od té doby učinil podle svých slov "obrovskou zkušenost", kdy se stal z oslavované osobnosti zavrženým člověkem a kdy ho média dokonce vydávala za jakési monstrum.

Kohl připustil, že tuto "změnu scénáře" nesl velmi těžce. Trápí ho také, že do aféry byla zatažena celá rodina. Manželka a synové "jsou tím postiženi ještě mnohem víc než já", konstatoval křesťanskodemokratický politik v předvečer svých narozenin v rozhlasovém interview.

Chronologie vývoje sponzorské aféry CDU

4. listopadu 1999 - Soud v Augsburgu vydává zatykač na Walthera Leislera Kiepa, pokladníka CDU v letech 1971-1992. Je podezřelý, že v roce 1991 přijal částku milion marek, kterou nezdanil.
5. listopadu 1999 - Kiep předstoupil před justici. Zatykač je na kauci 500 tisíc marek pozastaven. Jako svědek je předvolán hospodářský expert na účetnictví Horst Weyrauch, který vypovídá, že částka milion marek nebyla vyplacena Kiepovi, ale byla jako stranický dar uložena na konto CDU.
6. listopadu 1999 -   List Süddeutsche Zeitung sděluje, že obchodník se zbraněmi Karlheinz Schreiber předal v roce 1991 v jednom švýcarském nákupním středisku Weyrauchovi kufřík s milionem marek; Kiep byl této transakci přítomen. Důvodem údajně je, že Kiep pomáhal při obchodech s tanky. Kiep toto obvinění popřel.
12. listopadu 1999 -   Bývalý generální zmocněnec CDU Uwe Lüthje, kdysi nejbližší Kiepův spolupracovník, sděluje poprvé podrobnější údaje o milionové částce. Podle něj byly tyto peníze v roce 1992 ve formě tří dílčích částek rozděleny mezi různé lidi, kteří je zdanili. On sám dostal 370 tisíc marek.
21. listopadu 1999 -   V souvislosti s Kiepovou aférou bývalý šéf CDU Helmut Kohl popírá podezření, že při dodávkách tanků do Saúdské Arábie v roce 1991 byly použity úplatky.
22. listopadu 1999 -   Poslanecké frakce sociálních demokratů (SPD) a Zelených požadují, aby se stranickými dary a obchodem se zbraněmi zabýval zvláštní vyšetřovací výbor.
23. listopadu 1999 - Soud v Augsburgu ruší zatykač na Kiepa. Naléhavé podezření z daňového úniku však přetrvává.
26. listopadu 1999 -   Bývalý generální tajemník CDU Heiner Geissler přiznává, že CDU vedla za Kohlovy éry tajná konta.
30. listopadu 1999 - Kohl přebírá politickou odpovědnost za "chyby", jichž se CDU pod jeho vedením ve finančním resortu dopustila. Po krizovém zasedání předsednictva strany Kohl přiznává, že za jeho funkčního období se vedla oddělená konta. Obvinění, že za jeho působení finance ovlivňovaly politické rozhodování, však popírá.
3. prosince 1999 -   Hannoverský právní zástupce Matthias Waldraff podává na Kohla trestní oznámení. Státní zastupitelství v Bonnu poté na základě Kohlova prohlášení zkoumá podezření vůči čestnému předsedovi CDU.
4. prosince 1999 - CDU sesazuje Hanse Terlindena, vedoucího pracovníka v centrále CDU. Tento blízký Kohlův důvěrník nepředal důležité podklady k peněžní aféře nynějšímu předsedovi CDU Wolfgangu Schäublemu, ale Kohlovi.
16. prosince 1999 -   Kohl v jednom televizním rozhovoru přiznává, že v letech 1993-1998 převzal pro CDU sponzorský dar 1,5 až 2 miliony marek, který však nebyl vykázán v žádném oficiálním účetnictví strany. Jména sponzorů odmítl uvést. Poprvé se schází vyšetřovací výbor v čele s poslancem SPD Volkerem Neumannem.
Výbor se nemá zabývat jen případnými úplatky při obchodu se zbraněmi, nýbrž také možným vlivem sponzorských darů na plánovaný prodej 114 tisíc železničářských bytů Kohlovou vládou.
18. prosince 1999 -   Vychází najevo, že chybí důležité doklady k objasnění aféry Leuna. Při privatizaci tohoto východoněmeckého petrochemického kombinátu domněle CDU získala značné provize za prodej firmy francouzskému koncernu Elf Aquitaine.
22. prosince 1999 -   Další krizové zasedání předsednictva CDU - Kohl se ho neúčastní. Předsednictvo rozhodně vyzve bývalého kancléře, aby zveřejnil jména tajných sponzorů. Generální tajemnice CDU Angela Merkelová požaduje v jednom novinovém článku, aby se strana konečně odpoutala od Kohla. Kromě toho svému pěstounovi vyčetla, že stranu poškodil. Předseda CDU Schäuble přiznal, že v roce 1994 převzal od obchodníka se zbraněmi Karlheinze Schreibera dar v hotovosti přes100 tisíc marek, který není zanesen do účetnictví strany.
29. prosince 1999 -   Státní zastupitelství v Bonnu sděluje Spolkovému sněmu své rozhodnutí zavést proti Kohlovi vyšetřování. Zastupitelství dalo osmačtyřicetihodinovou lhůtu ke vznesení námitky proti tomuto kroku. Kohl je vyšetřován pro podezření ze zpronevěry, která měla za následek poškození spolkové CDU.
10. ledna 2000 -   Šéf CDU Wolfgang Schäuble potvrdil, že v roce 1994 přijal od obchodníka se zbraněmi Karlheinze Schreibera dar v hotovosti přes 100 tisíc marek, které nebyly zaneseny v účetních knihách CDU.

Bývalý předseda CDU Helmut Kohl

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Americký prezident Donald Trump na mítinku ve měste Phoenix v Arizoně (23....
V Arizoně se protestovalo proti Trumpovi, ten se pustil do médií

Americký prezident Donald Trump na mítinku v arizonském Phoenixu kritizoval média za to, že zkreslila jeho prohlášení k demonstracím krajní pravice ve...  celý článek

Barcelona truchlí za oběti  teroristického útoku (18. srpna 2017)
Chtěli jsme zaútočit v barcelonských památkách, vypověděl terorista

Po útocích v Katalánsku z konce minulého týdne, které si vyžádaly 15 obětí, poslal v úterý soud do vazby bez kauce dva zadržené; vazbu dalšího prodloužil o 72...  celý článek

Kouř stoupá nad jemenským městem Saná po náletu vedeném Saúdy (22. 9. 2015)
Při náletech v Jemenu zemřelo přes třicet lidí, povstalci viní vládu

Při náletech, které v Jemenu zasáhly hotel u Saná, přišlo o život přes 30 lidí, včetně civilistů, uvedla televize Al-Džazíra. Povstalci viní provládní síly.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.