Velké ryby Talibanu padají do zajetí

  • 21
V síti afhánských oddílů uvízly za poslední den samé velké ryby Talibanu. Kromě tří ministrů bývalé talibanské vlády, kteří se vzdali v Kandaháru, je největším 'úlovkem' šéf talibanské informační služby Abdul Hají Motmaín. Talibanský vůdce Umar i vůdce Al-Kajdy bin Ládin však americkým jednotkám a jejich spojencům nadále unikají.

Motmaína, jednoho z prvních mluvčích talibanské vlády, zadržely kmenové jednotky, oddané nové afghánské vládě, v pondělí u Kandaháru. "Předali jsme ho americkým vojákům," sdělil kmenový velitel Gud Fida Muhammad ve městě Spin Boldak u hranic s Pákistánem.

Dodal, že Motmaínovo zatčení pomůže dopadení talibanského vůdce Umara. Ten se údajně stále skrývá v provincii Hílmand.

"Mulla Umar je pravděpodobně stále na severu Hílmandu, někde v okolí Baghranu. Je to rozlehlá a hornatá oblast. Nelze ho najít rychle. Hledá ho několik tisíc našich lidí, nemůže uniknout," ujišťuje Chalíd Paštún, mluvčí kandahárského guvernéra Gula Aghy.

Mezi talibanskými činiteli, kteří se v Kandaháru vzdaly úřadům, je bývalý ministr obrany Ubajdulláh Achund, ministr spravedlnosti Núruddín Turáb a ministr průmyslu a dolů Sádudín. 

Vyhráli Američané v Afghánistánu? 
Až 60 procent Američanů se domnívá, že vojenská operace v Afghánistánu by měla pokračovat, dokud nebude zabit nebo dopaden bin Ládin. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění zveřejněného v pondělí americkou televizí CBS.

96 procent respondentů se domnívá, že zatím je příliš brzy na to říci, zda USA válku proti terorismu vyhrály či nikoli. 86 procent z 1060 dotázaných řeklo, že by Američané neměli začít z Afghánistánu stahovat jednotky, dokud nebude bin Ládin dopaden.

Operace pokračují
Od čtvrtka americká letadla bombardují jeskynní komplex v Zahváru nedaleko podzemní pevnosti Tora Bora. Podle Pentagonu je oblast pro Američany a jejich spojence stále nejnebezpečnějším místem v Afghánistánu.

Generál Tommy Franks, který operacím v Afghánistánu velí, v pondělí sdělil, že podrobné prohledání Tora Bora na východě země přineslo nezvratné důkazy, že zde bin Ládin pobýval.

V oblasti prý zůstane několik členů speciálních jednotek, aby v tamních vesnicích získávali informace a zajistili spojení s vůdci místních kmenů. Kdyby prý měly USA informaci, že bin Ládin a další představitelé Al-Kajdy uprchli do Pákistánu, požádaly by Pákistán, aby je pronásledoval, nebo by to učinily samy. Na pákistánské straně hranice s Afghánistánem jsou k této operaci připraveny speciální americké jednotky.

První západní státník na návštěvě Afghánistánu
V  pondělí přistál na letecké základně Baghrám 50 kilometrů severně od Kábulu britský premiér Tony Blair. Stal se tak prvním šéfem vlády západního státu, který zemi po pádu Talibanu navštívil. Na palubě letadla C-130 Hercules ho doprovázela manželka Cherie a skupina amerických senátorů.

"Jsme potěšeni, že můžeme v Afghánistánu přivítat tak významnou světovou osobnost v tak těžkém čase," přivítal Blaira předseda afghánské vlády Hamíd Karzáí.

Na tiskové konferenci Blair prohlásil, že svět se k Afghánistánu v minulosti obrátil zády a podílel se tak na tom, že se tato země dostala do rukou Talibanu. "V podobě vývozu terorismu a drog, zničení amerických ulic a životů Američanů za to zaplatil celý svět," řekl.

"Jsem velmi hrdý na to, co zde už bylo dosaženo, ale obnova Afghánistánu neskončila. Afghánci posledních dvacet letech velmi trpěli. Chceme být jejich partnery. Británie zůstane zapojena i po stažení mírových sil. Svět se neodvrátí," prohlásil.

Členem delegace amerických senátorů byl i demokrat Joseph Lieberman, někdejší kandidát na úřad amerického viceprezidenta. Karzáímu řekl, že USA Afghánistánu dluží omluvu za nezájem v posledních deseti letech. "Za neúčast na dění ve Střední Asii jsme zaplatili v podobě útoků z 11. září bolestnou cenu," prohlásil.

Britský premiér Tony Blair (vpravo) se setkal 7. ledna na letecké základně Baghrám (asi 50 kilometrů severně od Kábulu) s afghánským premiérem Hamídem Karzáím. (7. ledna 2002)

, ,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video