Hlavní příčinou devastace zdrojů však není demografický růst, jak se dosud tvrdilo.
Jde totiž hlavně o to, že napřiklad spotřeba elektřiny jednotlivce v malém bytě je velmi podobná spotřebě početnější rodiny, která sdílí jedinou lednici, pračku či topení.
Množství obydlí, ve kterých žije pouze jeden, dva nebo tři lidé, může i za růst využití půdy, stavebních materiálů a vody.
Studie otištěná v časopise Nature popisuje výzkum, v němž vědci od roku 1985 až do roku 2000 sledovali demografický vývoj šestasedmdesáti zemí. Za toto období se podle expertů oddělilo od větších rodin na 155 milionů nových domácností.
Bude-li tento trend pokračovat, bude se muset životní prostředí do roku 2015 vypořádat s 233 miliony "nových" bytů pro jednoho.
Tento fakt má ty nejpřekvapivější souvislosti. Například v Číně souvisí trend tříštění větších rodin se zvýšenou těžbou dřeva v přírodní rezervací Wo-lung. Tím je - kromě jiného - ohroženo přirozené prostředí velkých pand.
Globální nárůst počtu domácností je přitom podle výzkumníků mnohem rychlejší než nárůst populace jako takové. Počet nových domácností totiž roste i v zemích, kde klesá počet obyvatel, například v Itálii, Portugalsku, Španělsku či Řecku. Důvodem je hlavně nárůst rozvodů.
Vědci z Michiganu doporučují vládám, aby se zamyslely nad změnou politiky.
Doporučují například daňové úlevy při sdílení domácnosti a nákladů. Nejlepší by ale podle nich bylo "vrátit se k mamince a tatínkovi".
