Armáda chystá zbrojení za zhruba 150 miliard korun. „Nakupovat se budou bojová vozidla, děla, různé druhy radarů, drony a také vrtulníky,“ píše v podrobném materiálu MF DNES.
Jednou z oblastí, na které se chce Česká republika výrazně zaměřit, jsou vzdušné síly. V Náměšti nad Oslavou a v Pardubicích chce cvičit zahraniční piloty vrtulníků a letadel včetně stíhaček Gripen. Jak rozsáhlý výcvikový program to bude, to záleží mimo jiné i na tom, zda si gripeny pořídí slovenské letectvo. Počítá se ale s účastí středoevropských letců a také Švédů.
Armáda chystá i doplnění personálních stavů - reálně nyní má 22 tisíc profesionálních vojáků, cílem je 27 tisíc. Některé útvary mají jen 50procentní naplněnost a jsou tak prakticky nenasaditelné - rozhodně ne v prostředí, kde je potřeba zabezpečit rotace vojáků a případné nahrazování ztrát.
K závazku je pořád daleko
Přestože český obranný rozpočet nyní roste vysokým tempem - podle ministra obrany Martina Stropnického meziročně o 9,5 % - ke hranici dvou procent HDP, k níž se Česko zavázalo při vstupu do NATO, to má stále pořádně daleko. „Realistický plán Česka je dosáhnout této hranice v roce 2030,“ říká Stropnický. Nyní Česko dává na obranu jen něco málo přes jedno procento HDP.
Odborníci upozorňují, že armáda by nedokázala vstřebat masivní skokové přidání desítek miliard korun ročně a peníze by přišly vniveč. Na druhou stranu je i rok 2030 relativně daleko - v protikladu ke změnám bezpečnostní situace ve východní Evropě a na Blízkém východě.
150 miliard na investice
Ministerstvo obrany a armáda se nyní řídí novým dokumentem, nazvaným Koncepce výstavby Armády ČR (KVAČR). Zhruba 150 miliard v příštích deseti letech má jít na investice - nákupy techniky, munice a vybavení. Nejen zbrojní, například v pondělí ministerstvo oznámilo, že za cenu do dvou set milionů korun pořídí 2 500 přístrojů nočního vidění. Výrazně větší investicí pak bude nákup nových mobilních radiolokátorů.
Těžištěm investic ovšem bude výzbroj. „Dokupovat se budou obrněné transportéry Pandur, děla s dostřelem 40 kilometrů, samohybné minomety či vrtulníky,“ vyjmenovává MF DNES.
Podle deníku chce Česko pořídit dvanáct ozbrojených víceúčelových vrtulníků, čtyři transportní stroje a do roku 2024 i nové bitevní helikoptéry. Ty by nahradily nyní provozované vrtulníky ruského původu Mi-24/35.
Gripeny, které má Česko pronajaté do roku 2027 (více o prodloužení pronájmu zde), čeká v nejbližší době doplnění o schopnost útočit na pozemní cíle (více o nové schopnosti gripenů zde).
Na zemi pak armádu čeká vyřazení letitých náklaďáků Praga V3S a původem sovětských pásových bojových vozidel pěchoty BVP. Vojsko chce dokoupit stovku nových tatrovek a také kolem čtyř desítek obrněnců Titus, vozidel z kategorie MRAP (odolná proti nástražným systémům a léčkám, pozn. red.).
Ačkoliv se v konfliktu na Ukrajině ukázalo, že konstrukce tanku T-72 nezadržitelně stárne, česká armáda si tři desítky těchto provozovaných strojů plánuje ponechat nejméně do roku 2030 s tím, že v polovině příští dekády se podle ministra Stropnického rozhodne o jejich náhradě či modernizaci.
