Velká voda z hlav lidí jen tak nezmizí

  • 2
Zdálo by se, že samotná srpnová velká voda zatížila psychiku vyplavených lidí na nejvyšší možnou míru. Odborníci na lidskou duši ale upozorňují, že valící se voda z hlav lidí jen tak nevymizí. "Psychický dopad povodňových událostí se dá očekávat v rozmezí tří až šesti měsíců," řekla benešovská psycholožka Dagmar Křížková. A dodala: Velkou zátěž přinesou i Vánoce. Vedoucí telefonické linky pražského RIAPSU Jaromír Odrobiňák ale varuje, že následky budou postižení lidé pociťovat celé roky.

Odrobiňák iDNES řekl, že zatím nelze říct, kolik telefonátů se týkalo povodní.
Ani s příchodem chladného počasí prý Regionální institut akutních psychiatrických a psychosociálních služeb větší nápor klientů nezaznamenal.

"Na to, aby se ukázaly skutečné dopady na psychiku, je ještě brzo," míní. Zkušenosti z Moravy ukazují, že to může trvat až pět let, dodal.

Psychologové podle něj právě zkušeností z roku 1997 využili a šli za lidmi hned po opadnutí vody do terénu. Objevilo se také množství dalších linek pomoci, dodává.

Odborníci ale i přesto varují, že jsou mnozí ze zaplavených dál ohroženi takzvanou posttraumatickou stresovou poruchou. Ta se projevuje neustálými vzpomínkami a myšlenkami na prožité události, špatným spaním a děsivými sny. Lidé se nedokážou soustředit na práci, podávají nižší intelektuální výkon. Obvykle také zanedbávají své koníčky a zájmy.

Mezi další příznaky patří častá podrážděnost a rozněcování hádek. "Obzvlášť ohroženou skupinou jsou hasiči, záchranáři, policisté - všichni, kteří byli vyčerpaní a stále viděli tu spoušť. Ale taky psychologové, kteří jim pomáhali vydržet," říká psychiatr Kamil Kalina.

To, že jsou záchranáři ohroženi, si uvědomuje i ministerstvo vnitra.  Jeho čtyři týmy psychologů pracovaly nepřetržitě už od červencových záplav na Blanensku. Práci podle Marie Masaříkové z tiskového odboru skončily až 6. září.

200 tisíc ohrožených
Člověk prožívá ve své hlavě živelní katastrofu zhruba takto: nejprve přichází fáze popření. Potom šok. Nakonec člověk hledá viníka toho, co se stalo. Obviňuje pak buď sebe nebo druhé.

Oldřich Vinař z Ústavu organické chemie a biochemie, který se zabývá výzkumem léků proti psychickým potížím, předpokládá, že posttraumatická stresová porucha postihne až třetinu lidí, kteří byli stresu z povodně vystaveni.

"Bylo to asi šest set tisíc lidí, poruchu lze postupně očekávat u 200 tisíc z nich," uvedl.

Nemoc může během následujících pěti až patnácti let přerůst v závislost na alkoholu, v chorobnou agresivitu a také v deprese, které případně končí sebevraždou.

Léky hned, nebo až potom?
"Nejhorší je, že pacienti si onemocnění často nechtějí připustit a nechtějí navštívit lékaře. Přitom se nemoc dá velmi účinně léčit známými léky," říká Oldřich Vinař.

Ten tři roky po záplavách na Moravě porovnával, jak se se stresovou poruchou vyrovnali lidé, kteří se včas léčili. Přišel na to, že se u nich většinou podařilo zabránit rozvinutí choroby a potíže zcela odstranit.

Lidé, kteří první příznaky přehlíželi, se však později museli léčit ze závažnějších obtíží. Zatímco se zlomenou rukou se nikdo k lékaři jít neostýchá, pacienti s duševními potížemi se často stydí o svém problému mluvit.

"Bojí se, že na ně dopadne stigma psychicky nemocného. Pokud však nevyhledají pomoc včas, riskují, že se jejich obtíže zcela zbytečně prohloubí. Pokud se ostýchají jít rovnou za psychiatrem, měli by si zajít pohovořit třeba se svým praktickým lékařem, který jim poradí, co dál, a může jim i vhodné léky rovnou předepsat. Čím dříve se člověk začne léčit, tím dříve se uzdraví," nabádá.

Podle jiných expertů, mezi něž patří i Kamil Kalina, by však měl člověk sáhnout po pilulce, až když je zřejmé, že to bez ní nepůjde. "Léky by měly být až to poslední řešení, nevytvářejme v lidech pocit, že vše vyřeší pilulky. Pro mě je základem mluvit, mluvit, mluvit." Terapeutem přitom může být jakákoliv naslouchající bytost. Pomáhá i černý humor.

Ani zvládnutí stresu však neznamená, že člověk dokáže své zážitky vymazat z paměti. "Lidé z Troubek se mi ještě letos svěřovali, že se navždy budou bát při špatné předpovědi počasí a že každý déšť v nich vyvolává strach, co bude dál," dodal Kalina.

To, že někteří vyčerpaní lidé tíhu života neunesou a sami se zabijí, očekávají odborníci už během zimy. "Ta doba je vždy kritická", říká Jaromír Odrobiňák z RIAPSU.

Demografové z Českého statistického úřadu ale přesto nepředpokládají, že by bylo sebevrahů mnohem víc než jindy.

Hlášení o úmrtích ČSÚ zpracovává jednou za čtvrt roku. Nejnovější údaje proto zatím nejsou k dispozici. První "popovodňová" data zveřejní úřad až počátkem listopadu.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video