Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Britové před válkou utratili tisíce mazlíčků, aby je ušetřili hladu

  19:02aktualizováno  19:02
Britská vláda v předvečer druhé světové války vydala výzvu, která vedla k masivnímu utrácení psů a koček. Britové tehdy jen během jediného týdne nechali utratit tři čtvrtě milionu domácích mazlíčků. Báli se, že je neuživí a chtěli je ušetřit válečných útrap.

Buldok jménem Queenie na výstavě psů v Twickenhamu v roce 1941. | foto: Profimedia.cz

Masakr mazlíčků rozpoutala vyhláška, kterou v létě roku 1939 vydala čerstvě založená Komise pro zaopatření zvířat během náletů. "Pokud to bude jen trochu možné, s předstihem odvezte nebo pošlete svá domácí zvířata na venkov. Pokud se o ně nemohou postarat sousedé, bude pak pro ně skutečně lepší, když je necháte utratit," cituje BBC více než sedmdesát let starou vyhlášku.

Výzva, kterou otiskly téměř všechny noviny a odvysílala BBC, na Brity mohutně zapůsobila. Rozhodli se, že své domácí mazlíčky radši nechají uspat, než aby je vystavili bombardování a hladu. Domácí mazlíčci totiž pochopitelně na potravinové příděly neměli nárok.

"Krátce po invazi do Polska oznámili v rozhlase, že jídlo možná bude na příděl. Strýc pak řekl, že náš rodinný miláček Paddy bude druhý den utracen," vzpomíná Clare Campbellová, která o této nepříliš známé kapitole druhé světové války nyní vydala knihu.

Veterinární ordinace a zvířecí útulky byly v prvních dnech po vydání výzvy zahlceny davy lidí, kteří chtěli své miláčky ušetřit trápení. "Naši pracovníci, kteří byli pověřeni touto smutnou povinností, na tragédii oněch dní nikdy nezapomenou," truchlila tehdy zakladatelka jednoho spolku pro péči o psy Maria Dickinová.

Zatemnit okna, zabít kočku

Noviny byly plné dojemných smutečních oznámení. "Vzpomínáme, Lolo. Byla jsi nám sladkým a věrným přítelem. Nechali jsme ji uspat 4. září 1939, abychom ji ušetřili utrpení války. Krátký, ale šťastný život - 2 roky, 12 měsíců. Odpusť nám, malý kamaráde," hlásil například jeden z nesčetných inzerátů v magazínu Tail-Wagger.

Největší vlna zvířecích eutanazií nastala v září 1940, kdy na Británii začaly dopadat německé bomby. List Daily Mirror tehdy dokonce Brity vyzýval, aby své mazlíčky neposílali na smrt, pokud to nebude nevyhnutelně nutné. Marně. Veterináři tehdy během jediného týdne utratili 750 000 psů, koček a dalších domácích zvířat.

Přestože z dnešního pohledu to může vypadat velmi krutě, byl to vlastně jen jeden z projevů toho, že válka dorazila z kontinentu i na Britské ostrovy. "Byla to jedna z věcí, které lidi museli udělat - odvézt děti, zatemnit okna, zabít kočku," říká historička Hilda Keanová.

Cambellová ve své knize zaznamenala i případy lidí, kteří se pokusili ohrožená zvířata zachránit. Byli to například čtyři zaměstnanci útulku v Battersea, kteří se po dobu války starali o neuvěřitelných 145 000 psů.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Barcelona: Demonstrace proti zásahu španělské policie během referendu o...
Katalánská vláda nesdělí Madridu, zda opravdu vyhlásila samostatnost

Katalánský regionální kabinet ve stanovené lhůtě neupřesní, zda vyhlásil, či nevyhlásil samostatnost autonomního Katalánska, jak požaduje španělská ústřední...  celý článek

Ruský opoziční předák Alexej Navalný otevřel v Petrohradu kancelář svého...
Evropský soud nakázal Rusku odškodnit Navalného za procesní vady

Evropský soud pro lidská práva nařídil v úterý Rusku, aby vyplatilo opozičníkovi Alexeji Navalnému a jeho bratru Olegovi přibližně 76 tisíc eur (asi dva...  celý článek

Maltská novinářka Daphne Caruanová Galiziová na archivním snímku. (6. dubna...
Bomba v autě zabila maltskou novinářku, případ bude vyšetřovat FBI

Maltskou novinářku Daphne Caruanovou Galiziovou zabil v pondělí výbuch bomby nastražené v jejím autě. Premiér Joseph Muscat označil vraždu za barbarský čin,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.