"Včera jsem požádal, aby se s tím přestalo a aby se hledaly jiné alternativy," vzkázal premiér Málikí z Káhiry, kde jednal se zástupci Arabské ligy.
Stejně jako dalším Iráčanům mu vadí, že by se některé městské části uzavíraly za plentu z betonových panelů. "Obávám se, že by to mohlo mít stejnou odezvu jako jiné zdi, které odmítáme," míní premiér.
Shodný názor vyšlo vyjádřit do ulic několik stovek sunnitské čtvrti Adhamíja, která má být odstřižena od okolí. Nachází se na převážně šíitském levém břehu Tigridu a podle Američanů by zeď mohla prolomit koloběh sektářského násilí.
Američané se nechali slyšet že Málikího postoj respektují. Zatím ale není jasné, zda budování zdí zastaví. Podílejí se na něm i irácké ozbrojené složky.
Víc než tři a půl metru vysoká a pět kilometrů dlouhá zeď kolem Adhamíji, která má být hotová koncem měsíce, není jediná. Američané už opevnili tržiště, za zdí se ocitla sunnitská bašta Ghazalíja v západním Bagdádu a na programu je několik dalších rizikových oblastí.
Účelem zdí není skupiny obyvatel zcela izolovat, ale mít přehled o jejich pohybu. Vchody do "pevností" budou hlídané a vojáci budou využívat biometrické metody: sbírání otisků prstů a skenování očí. Údajně se budou využívat i speciální odznaky.
"Pokud udržíme venku ty zlé, tak vyhrajeme," tvrdí 24letý voják Sean Henley, který hlídá vjezd do Ghazalíje. Jeho irácký protějšek Hatem Salman s ním ale nesouhlasí, "Není to dobrý plán. Pokud chceme, aby byla oblast bezpečná, pomocí bariér to nezvládneme," tvrdí voják.
