Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Velel strážcům železné opony. Teď ho pohřbili s vojenskými poctami

  0:02aktualizováno  0:02
Čtyři vojáci české armády stáli čestnou stráž vedle rakve generála Františka Šádka při jeho nedávném pohřbu v Praze na Olšanech. Vojáky ve slavnostních uniformách vypravilo tamní posádkové velitelství a nebylo by to nic divného, kdyby zesnulý generál nebyl někdejším velitelem pohraničníků.

Generál František Šádek (vlevo) se spolu Ousulnasem Altraisem, členem francouzského hnutí odporu, zúčastnil Světového festivalu mládeže a studentstva v Moskvě (27. července 1985). | foto: Profimedia.cz

František Šádek byl velitelem pohraniční stráže v době existence obávané železné opony, tedy v letech 1969 až 1982, a v době jeho působení zahynulo na hranici násilnou smrtí dalších 16 osob.

„Čestný pohřeb si tento muž rozhodně nezaslouží,“ míní Miroslav Lehký, člen dozorčí rady Platformy evropské paměti a svědomí, která usiluje o potrestání zločinů u železné opony v rámci celé Evropy.

„Je třeba si uvědomit, že Šádek byl velitelem represivní složky totalitního státu, která má na svědomí stovky obětí. A že to byl navíc vysoký důstojník, který souhlasil s okupací naší země v osudovém roce 1968.“

Na pohřbu s poctami není nic špatného, říká ministerstvo

Ministerstvo obrany však na pohřbu s vojenskými poctami pro stíhaného generála nevidí nic špatného.

František Šádek

(24.12.1921 – 4.10. 2015)

  • Účastník Slovenského národního povstání, od 50. let stoupá v armádních funkcích.
  • V roce 1969, po začátku tzv. normalizace, v zemi okupované sovětskými vojsky se stává náčelníkem hlavní správy Pohraniční stráže.
  • Za jeho působení bylo zabito na hranicích celkem 17 osob, jedním z nich byl i řidič Jan Novák, který byl zřejmě zastřelen v tzv. případu bratranců Barešových 23. května 1978.
  • Byl vyšetřován od 90. let, obviněn, nikdy nebyl odsouzen.

„Generál Šádek splňoval podmínky pro zabezpečení pohřbu s vojenskými poctami stanovené zákonem,“ uvedl Vladimír Lukovský z ministerstva obrany. Pohřeb zabezpečovala pražská posádka. Podle stávajících zákonů skutečně má generál na takový pohřeb nárok, a to i na čestnou salvu či hudbu. Samotný pohřeb platí rodina.

Lukovský připomíná, že Šádkovi bylo povoleno nošení vojenského stejnokroje při slavnostních příležitostech podle zákona, a tudíž velitel posádky podle něj neměl důvod odmítnout žádost pozůstalých o vojenské pocty.

Policie se o Šádka zajímá už od devadesátých let. Tehdy začala vyšetřovat takzvaný případ bratranců Barešových. Byli tři a v květnu 1978 unesli autobus s gymnazisty a chtěli s ním prorazit přes železnou oponu na Západ. Při následné přestřelce zahynul řidič autobusu.

Ačkoli se tajná policie pokusila zpětně zamést stopy a zmanipulovat důkazy, vše nasvědčovalo tomu, že řidiče zastřelili pohraničníci, že jej při akci obětovali. Zásahu velel Šádek.

„Byl obviněn ze zneužití pravomoci veřejného činitele se zvlášť závažným následkem,“ uvedl mluvčí Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Jan Srb (více o soudu zde).

Jenže Šádek se dal prohlásit za nemocného a stíhání tak bylo na dlouho přerušeno. „Udělali jsme maximum, jsou tu posudky i z psychiatrie, měl vždy lékařskou zprávu z vojenské nemocnice,“ říká Srb.

Šádkovi se nakonec podařilo vyhýbat dalšímu trestnímu řízení až do smrti. Kvůli dalším mrtvým od státní hranice už obviněný nebyl.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.