Předčasný odchod z funkce vyvolal pověsti, že generál se dostal do nemilosti kvůli postupu ve válce o Kosovo.
Clark na ně reagoval suše. "O tom nevím," řekl. Generál, který je tento týden na cestě v Pobaltí, byl však o svém předčasném odchodu informován až poté, co se příslušné informace objevily v listu The Washington Post.
"Je to věc, která přichází z Washingtonu, a já byl kontaktován teprve poslední noc," uvedl včera a dal najevo, že toto rozhodnutí disciplinovaně přijme.
Také Cohenův mluvčí se snažil pověsti vyvracet. "Jeho odchod není otázkou nespokojenosti. Nemáme než nejvyšší ocenění pro práci, kterou generál vykonal," ujišťoval.
Podle něho jde jen o rutinní střídání ve funkci, které příští rok postihne devět vysokých velitelských postů, a Cohen se rozhodl začít u Clarka proto, že jeho nástupce bude muset získat podporu ostatních osmnácti zemí NATO.
Generál letectva Joseph Ralston, jenž nahradí Clarka, je nyní členem sboru náčelníků štábů amerických sil, což je nejvyšší vojenský orgán v jejich hierarchii. To je další oficiální důvod pro Clarkův předčasný odchod - Ralston končí ve své nynější funkci v únoru a podle směrnic nesmí mezi odchodem z jedné a jmenováním do další funkce uplynout více než šedesát dní. Proto by už v květnu měl převzít velení vojsk NATO v Evropě. Clark měl být v této funkci původně do července 2000 a čekalo se, že funkční období mu bude o rok prodlouženo jako jeho předchůdcům.
Odcházejícímu Clarkovi nebude navíc nabídnuto žádné místo ve vojenské hierarchii americké armády. Místo toho Cohen navrhl Bílému domu, aby generála jmenoval do funkce velvyslance v nějaké důležité zemi.
"Záleží samozřejmě na Bílém domě, aby rozhodl, ale ministr Cohen výslovně doporučil, aby se pro něho uvažovalo o nějaké takové práci," řekl Bacon.
Ironií osudu je, že Clarka nahradí právě Ralston. Tomu přede dvěma lety hrozilo, že kvůli obvinění z cizoložství bude muset odejít ze svého místa ve sboru náčelníků. Jedním z kandidátů na jeho místo byl tehdy Clark.
Generál a Pentagon: vztah s řadou napětí
Pentagon ujišťuje, že předčasný odchod Wesleye Clarka je jen rutinní věc. Ale během války v Kosovu se mezi generálem a jeho nadřízenými vyskytlo tolik známek napětí, že Washington teď jen stěží zabrání řečem, že Clarka odvolal z politických důvodů.
Rozpory se projevily již s prvním dnem války, kdy Clark na adresu srbské armády řekl: "Budeme je systematicky a stále silněji napadat, rozrušovat, devastovat a ničit." Nejmenovaný představitel NATO záhy v listu The Washington Times řekl, že generálovi "ujel jazyk". V té době totiž ještě řada politiků očekávala, že k ústupu Miloševiče stačí pár bomb, a odmítala tvrdé nálety na srbské síly.
Během celé kampaně dával Clark najevo, že účinnost jeho akcí je omezována zasahováním politiků. "Je tu řada politických důvodů, diplomatických důvodů, a to vše klade omezení na to, kam můžeme létat, a kam ne, co můžeme dělat, a co ne a kdy to můžeme dělat," stěžoval si Clark veřejně dva týdny po zahájení války.
Podle listu The Observer si také získal pověst jestřába a málo přízně, když při videokonferencích během války tvrdě přesvědčoval ministra obrany Williama Cohena i prezidentova poradce pro bezpečnost Samuela Bergera o nutnosti pozemní invaze s účastí amerických jednotek.
Koncem května pronikla na veřejnost Clarkova slova, že vedle náletů je nutné být "otevřen i jiným možnostem" včetně invaze. Pentagon tehdy tvrdil, že Clark nevyzývá k úderu a jen se ptá, kdy by bylo nutné začít plánování, pokud by USA chtěly nasadit své pozemní síly.
V téže době list The New York Times napsal, že Pentagon Clarkovi brání v nasazení bojových vrtulníků Apache. Ty měly být hlavním trumfem spojenců proti pozemním silám Srbů, "čistících" Kosovo od Albánců.
Zatímco americké úřady skoro až do konce bojů odmítaly nasazení pozemních vojsk proti Jugoslávii, na Clarkově velitelském centru u belgického Monsu prý po celou válku působila skupina známá jako "rytíři Jedi" z populárních Hvězdných válek. Podle listu The Observer plánovala tato skupina na Clarkův příkaz pozemní úder proti Jugoslávii.
Generálovu pozici však neoslabovaly jen jeho výroky, ale i chyby jeho vojsk, zejména zásahy srbských civilních cílů a úder na čínskou ambasádu. A také to, že válka se táhla týdny a téměř až do posledních dnů se nerýsoval žádný aspoň trochu vítězný konec.
Podle jednoho z pentagonských úředníků, kterého citoval list The Washington Post, mají na generálově odchodu podíl i osobní antipatie. Clark si prý zachovává značný odstup k ministru Cohenovi a jejich vztahy byly občas značně napjaté.
