Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Invaze na Ukrajinu by byla historickou chybou, varuje Rusy šéf NATO

  11:48aktualizováno  18:01
Vedení Severoatlantické aliance ve středu důrazně varovalo Rusko před invazí na Ukrajinu. Podle velitele NATO Philipa Breedlovea jsou Rusové schopní obsadit důležité části Ukrajiny za tři až pět dnů. Generální tajemník Anders Fogh Rassmusen ale prohlásil, že další ruský zásah by byl historickou chybou.

Na nádraží v Simferopolu dorazily ruské tanky (29. března 2014) | foto: AP

"Kdyby Rusko dále zasahovalo na Ukrajině, neváhal bych to označit za historickou chybu. Vedlo by to k další mezinárodní izolaci Ruska. Mělo by to dalekosáhlé důsledky pro vztahy mezi Ruskem a... západním světem. Byl by to špatný odhad s obrovským strategickým dopadem," řekl Rasmussen na tiskové konferenci po schůzce ministrů zahraničí členských států NATO.

Vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě Philip Breedlove agentuře Reuters řekl, že Rusko shromáždilo na hranici s Ukrajinou všechny síly, které potřebuje, pokud by se rozhodlo provést invazi do země. Okupaci by prý Moskva mohla dovršit za pouhé tři dny až pět dní.

Nynější situaci označil Breedlove za "neuvěřitelně znepokojivou". NATO prý zaregistrovalo přes minulou noc známky pohybu velmi malé části ruských sil, aniž by si ale bylo jisto, že jde o jejich stahování zpět na původní základny.

Jak podotkla agentura Reuters, ruský zábor a anexe ukrajinského Krymu způsobila nejhlubší krizi ve vztazích mezi Východem a Západem od studené války, což vedlo Spojené státy a Evropu k tomu, aby uvalily sankce na Moskvu. Spojenci zároveň varovali, že sankce přitvrdí, pokud se Rusko pohne hlouběji na ukrajinské území.

NATO by vojensky nezasáhlo

Vojenští velitelé NATO se obávají, že ruské síly na ukrajinské hranici, jejichž počet odhadují na 40 000 vojáků, by mohly představovat hrozbu pro východní a jižní Ukrajinu. "Jde o velmi velkou, schopnou a připravenou sílu," řekl Breedlove.

Generál uvedl, že Rusko by mohlo mít několik potenciálních cílů. Jedním z nich by mohlo být vytvoření pozemního koridoru spojujícího Krym s Ruskem. Obsadit by také mohlo ukrajinský černomořský přístav Oděsu nebo dokonce připojit k sobě Podněstří, což je separatistická oblast Moldavska s převážně ruskojazyčným obyvatelstvem.

Fotogalerie

Podle Breedlovea NATO neplánuje žádné vojenské protiakce už proto, že Ukrajina není členem aliance. Možná je podle něj jen mírová cesta, protože vojenská kampaň by pro USA a evropské státy byla velmi nákladná.

NATO nicméně musí přehodnotit svou strategii a zvážit možnosti přeskupení svých vojenských sil s ohledem na další možné varianty vývoje na východních hranicích aliance.

Ministři zahraničí zemí NATO tento týden požádali vrchního velitele evropských sil aliance, aby do 15. dubna předložil základní plán posílení pozemních, vzdušných i námořních sil ve střední a východní Evropě. Takové přeskupení nebude podle něj krátkodobou záležitostí, i když bude podle okolností průběžně revidováno. NATO nepochybně zvýší počet vojenských cvičení a rozšíří rozsah těch stávajících.

Na Krym dorazily první ruské tanky:

Autoři: ,


Témata: Krym, Okupace, NATO




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.