Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Velitel deštníku: Rakety shoří už ve vesmíru

  8:26aktualizováno  8:26
V USA není výše postaveného generála, který by rozhodoval o plánovaných základnách USA v Česku a Polsku. Henry Obering, šéf protiraketové obrany USA, poskytl MF DNES exkluzivní rozhovor ve Washingtonu. "Štít má posloužit k obraně před hrozbami z Íránu," říká. Za týden poprvé navštíví Česko.

Írán buduje balistický arzenál, proto je nutný deštník, tvrdí Obering. | foto: Profimedia.cz

Protiraketový radar

V čem přesně ta hrozba spočívá?
Íránci budují svůj balistický arzenál. Naposledy v listopadu provedli zkoušky svých raket krátkého a středního doletu. A prohlásili, že velmi brzy chtějí poprvé vyzkoušet i balistickou střelu. Nebudu překvapen, když se tak stane během roku či dvou.

Ale to samo o sobě ještě neznamená, že zaútočí na západní svět.
Hrozba se vždy skládá ze dvou věcí: schopnosti a úmyslu. Musíte brát v potaz to, jak vyhýbavě hovoří o svém atomovém programu, jak jej před světem skrývají. A že na adresu USA i třeba Izraele vyjádřili velmi útočná slova.

Mohou jejich rakety už dnes doletět až na Západ?
Jen částečně. USA ohrozit nemohou, ale některé členské státy NATO už ano. Brzy možná budou mít celou Evropu na ráně. Většina expertů soudí, že nejpozději do roku 2015 zhotoví balistickou střelu, která by mohla zasáhnout kterýkoliv stát Západu včetně USA. Proto je důležité, abychom se začali na to připravovat.

Scénář, že by zaútočili na Izrael, si člověk ještě nějak dokáže představit. Ale na Evropu, USA? Nezdá se vám to přehnané?
Tak proč tedy budují rakety s tak dalekým dosahem? Kdyby chtěli mířit jen na Izrael, nepotřebují je. Myslím, že se o ně snaží i právě proto, že nikdo nemá proti balistickým raketám účinnou obranu. Íráncům se logicky jeví jako velmi cenná zbraň.

Henry Obering, tříhvězdičkový generál amerického vojenského letectva. Nyní už takřka tři roky stojí v čele americké protiraketové agentury MDA. Kariéru začínal v roce 1973 jako pilot stíhacích letounů F-4. Později pracoval pro vesmírnou agenturu NASA, jako inženýr dohlížel na start celkem patnácti raketoplánů. Do hodnosti generála byl povýšen v roce 2000.

Kdybych byl íránským generálem a seděl tu před vámi, jak byste mě přesvědčil, že se o jejich výrobu nemám snažit? Podívejte se na mapu: vojáci USA jsou v sousedním Íránu i Afghánistánu, brázdí Perský záliv, na sever od mých hranic je Turecko, člen NATO, všude kolem jsou vůči mně nepřátelští sunnité.
Tak to není moje práce. Já bych vám jen řekl, že pokud vybudujete balistickou raketu, my s pomocí českých a polských spojenců vytvoříme takový obranný systém, že nebudete schopni s ní na nás udeřit. Třeba bych vás tím přesvědčil, že nemá smysl do toho výzkumu vůbec investovat.

Na konstrukci kolika balistických raket Íránci v tuto chvíli pracují?
Nevím, to bych jen spekuloval. Věříme však, že deset obranných střel by na nějakou dobu stačilo k zneškodnění toho, co chystají zkonstruovat. Zjistíme-li, že to nestačí, budeme přemýšlet, co dál.

Mluvíte o íránských arzenálech jako o jasné věci. Ale co když se mýlíte, tak jako se vaše zpravodajské služby mýlily ohledně iráckých zbraní hromadného ničení?
Nebyly to jen naše americké služby, které to neodhadly správně. Jen si to ve vašich archivech dohledejte. A nezapomínejte, že také leccos vyhodnotily přesně, například co skrývá irácký raketový arzenál, jimž vůbec neměl Saddám Husajn disponovat na základě dříve podepsaných dohod. Jeho režim ty rakety nasadil i při zahájení naší akce v Iráku v roce 2003. Nebo tu je i případ, že naše služby hrozbu naopak podcenily: v roce 1998 se domnívaly, že to potrvá ještě léta, než Severní Korea zkonstruuje raketu dlouhého doletu. Pak ji Severokorejci překvapivě otestovali o měsíc později.

Často zaznívá argument, že americké střely jen rozhodí stabilitu v Evropě.
Ale vždyť to jsou defenzivní střely, tedy bez hlavic s náloží! Jejich cílem je zničit útočící raketu. Takže naopak – jejich umístění povede k větší stabilitě.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov koncem března řekl, že vaše střely lze jednoduše hlavicemi opatřit, kdybyste to někdy chtěli udělat.
To odmítám. Jsou koncipovány tak, aby svým hrotem, který se odpojí od nosných částí střely, zničily raketu při čelním nárazu. Ten hrot je relativně malý, váží nanejvýš 75 kilogramů. Ofenzivní hlavice jsou mnohem větší a těžší. Potřebovali byste tedy jiný typ střely, jakož i jiná sila, abyste je mohli namontovat. A navíc, podívejte, my rádi ruským, jakož samozřejmě i českým a polským představitelům naše protiraketová zařízení, která už stojí, ukážeme, aby se o tom všem přesvědčili na vlastní oči. Nic neskrýváme. A ještě něco: montovat hlavice na tyto střely nepotřebujeme už ani proto, že přece máme dostatečně velký arzenál ofenzivních raket. Ten máme už celá desetiletí.

Mohli byste sestřelit i ruskou raketu?
Podívejte se na mapu. Střely v Polsku by byly umístěny příliš blízko. Ničí čelním nárazem ve vesmíru, tady by raketu musely stíhat zezadu. Ruské rakety zkrátka nemohou ohrozit.

Vaše vláda Moskvu o chystaném protiraketovém štítu loni poměrně často informovala. Řekněte mi tedy, jak na vás zapůsobil únorový ostrý projev Vladimira Putina, v němž USA obvinil, že se mocensky utrhly ze řetězu a že štít je protiruským projektem, na který bude Moskva "adekvátně" reagovat. Naštval vás Putin, zklamal?
To bych neřekl. Ruská odezva, nejen ta ze strany prezidenta Putina, mě jen do určité míry překvapila. Vyvozuji z toho prostě to, že s Rusy musíme ještě důkladněji a detailněji komunikovat.

Ale nyní, co se vše tak vyostřilo, to nevypadá, že by
Moskva o takovou debatu zrovna stála.
Jistě, já nevím, jestli budeme mít úspěch, ale za pokus to stojí. Nechceme uvést do chodu nějaké závody ve zbrojení s Ruskem. Obavy máme ze závodů, do nichž se pouštějí Íránci.

Nezdá se vám, že ty Putinovy výroky dosáhly v mnohém svého? Kdekdo v Evropě si nyní říká, že Rusy není radno dráždit, a proto by bylo nejlepší celý projekt dát k ledu.
Nemyslím si, že bychom to s naší reakcí na ruská prohlášení měli nějak přehánět. Nevíme, co všechno Rusy motivuje. A navíc, pokud jde o odezvu lidí, nezapomínejte, že veřejné mínění se může den ze dne změnit.

Uveďte příklad.
Když Severokorejci loni otestovali několik svých raket, lidé se na nás náhle začali houfně obracet, co s tím budeme dělat. Ale nejlepším příkladem je 11. září 2001. Předtím by jen málokterý Američan řekl, že se obává terorismu na území USA.

Dejme tomu, že veřejné mínění v Evropě pojede dál v nyní zaběhlých kolejích. Máte v záloze nějaký cukřík, jímž byste mohli Rusy nalákat k tomu, aby se k věci vyjádřili smířlivěji?
Takhle se na to nedívám. My ve vztahu k Rusům už dlouho hledáme způsoby, jak právě v oblasti protiraketové obrany spolupracovat. Třeba se právě teď k tomu otvírá ta nejlepší příležitost.

Jak si vysvětlujete, že například veřejní činitelé v Německu, a to víceméně napříč všemi stranami zastoupenými ve Spolkovém sněmu, spíše než vám naslouchají tomu, co říká Putin?
S tím vůbec nesouhlasím. Při mých setkáních s činiteli v Berlíně, Paříži či Bruselu jsem nenabyl dojmu, že by tento plán zásadně odmítali. Pokud jde o Německo, mohu vám říct, že když jsem tam na stůl položil naše argumenty, a přispěl tak k rozptýlení některých mylných představ, vnímal jsem rostoucí porozumění.

Uznejte však, že v Evropě a i v České republice sílí tlak, aby celá věc nejprve prošla schvalovacím řízením v NATO. Evidentně si kdekdo slibuje, že tam by se dalo vše zablokovat.
My pro tento štít nehledáme schválení ze strany aliance NATO. To jsme řekli jasně hned na začátku. Takže pokud to někdo požaduje, musí si uvědomit, že bychom s tím museli souhlasit i my. Jakož i Česká republika. A to se podle mě nikdy nestane. Co se však stát může, je to, že tímto systémem doplníme existující obranná zařízení v NATO, tedy alianční štít před raketami krátkého a středního doletu.

Je vůbec podle vás možné, že by se americká armáda s někým dělila o pravomoc nad tím knoflíkem, který střely odpálí?
Tak zaprvé, na takovou dělbu pravomoci by nebyl čas. Když na Evropu nebo USA poletí rakety, nemůžeme svolat severoatlantická grémia, aby vše nejprve probrala. Tohle je obranný systém. Reagovat musíme během několika málo minut. Velící kompetence prostě zůstane americké armádě.

Popište mi tedy, co se bude dít, minutu po minutě, když Íránci odpálí svou útočnou raketu směrem na Západ.
V první fázi ji nejprve odhalí naše satelity. Ty také určí, jestli míří na Evropu, nebo dál na Spojené státy. Pak na ni zaměří svůj paprsek radary, které získané informace posílají do velícího střediska. Když zjistíme přesnou dráhu letu, startují obranné střely.

Jak dlouho vlastně trvá let takové balistické rakety? Dejme tomu, že je odpálena třeba z místa poblíž Teheránu a míří na Spojené státy.
Její let by trval pětadvacet minut, nanejvýš půl hodiny, než by dopadla na Spojené státy.

A po kolika minutách by ji vaše střely zničily?
To vám neřeknu, pouštíte se do věcí, které jsou vojenským tajemstvím. Důležité je vědět, že čas na rozhodnutí je velmi krátký.

A kdo to rozhodnutí učiní a knoflík zmáčkne? Vy?
Já ne. Ale tady se opět dostáváme k utajovaným skutečnostem. Systém funguje podle přesně daných kritérií a pravidel. Rozkaz k tomu, aby se spustil, vydá naše příslušné vojenské velení.

Je tajemstvím také to, po kolika minutách letu by íránskou raketu začal zaměřovat radar umístěný v České republice?
Ano. Ale mohu vám říct, že ten radar nebude v provozu 24 hodin. Za normálních okolností bude fungovat jen pár hodin denně v rámci rutinních zkoušek, kdy budeme sledovat třeba pohyb satelitů. Jeho paprsek je navíc velmi tenký, funguje jinak než běžné radary, které monitorují vše kolem dokola.

Budete schopni vystřelit více střel, pokud byste se napoprvé nestrefili?
Systém umí vícekrát vystřelit na jeden cíl.

A co se stane s hrotem, který raketu nezasáhne? Dopadne na zemi?
Ne, shoří v atmosféře. Na zemi mohou dopadnout jen malé zbytky z nosných částí střely. Možnost, že by to mohlo ohrozit životy lidí, je velmi malá. Naše testy ukázaly, že tu hovoříme o možnosti jedna k tisíci až jedna k 2,5 milionu v závislosti na hustotě osídlení.

Jak je to s úlomky po střetu s raketou?
Závěrečná rychlost při střetu, který se odehraje více než dvě stě kilometrů nad zemským povrchem, je asi sedm kilometrů za vteřinu. Většina rakety i její hlavice, jakož i hrot z naší střely, se při nárazu vypaří. Zbylé úlomky pokračují v letu vesmírem. Jistě, může se stát, že některé dopadnou na zemi, ale k tomu mohu říct jen to, že to rozhodně způsobí menší zkázu než dopad rakety s hlavicí obsahující zbraně hromadného ničení na velké město.

A co když se ve vesmíru odehraje atomový výbuch?
Čím výše ve vesmíru se to stane, tím menší je možné ohrožení pro lidi na zemi.

Česká i polská vláda vyslovily souhlas se zahájením jednání o stavbě protiraketových základen. Máte v šuplíku plán, co budete dělat, pokud tato jednání skončí nezdarem?
My máme vytipované i lokality v jiných zemích. Jenže z geografického pohledu nejsou tak ideální. Takže pokud bychom se nemohli s vaší a polskou vládou dohodnout, museli bychom se k nim vrátit a těch zemí se dotázat, jestli by souhlasily s umístěním těch zařízení na svých územích.

Kolik celý tento projekt stojí peněz?
Na obě zařízení zamýšlíme dát 3,5 miliardy dolarů. Jedna miliarda z toho půjde na výstavbu. A na té se mohou samozřejmě podílet české i polské firmy.

Vzhledem ke všem rozporům, které váš záměr vyvolává, proč vlastně neumístíte sila i radary na vaše válečné lodě?
Toho zatím nejsme schopni. Potrvá to ještě řadu let. Jistě chápete, že zasáhnout balistickou raketu při jejím letu ve vesmíru je technicky náročná věc. Zatím nemáme obranné střely, které bychom mohli dát na loď.

Kdy toho budete schopni?
Řekl bych, že koncem příštího desetiletí, nebo možná ještě později. To je náš cíl do budoucna.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Barcelona protestuje proti rozhodnutí Madridu omezit katalánskou autonomii (21....
Neustoupíme, dušují se Katalánci. Jsou ochotni za nezávislost umírat?

Katalánský regionální parlament hodlá dál bránit suverenitu regionu a demokracii, sdělila v sobotu jeho předsedkyně Carme Forcadellová. Politička tak reagovala...  celý článek

Barcelona protestuje proti uvěznění dvou separatistických lídrů a rozhodnutí...
Madrid přebere vládu nad Katalánskem. Sesadí Puigdemonta a vyhlásí volby

Španělská vláda omezí katalánskou autonomii. Sesadí tamní vládu a ve vzpurném regionu uspořádá volby, oznámil španělský premiér Mariano Rajoy. Návrh musí ještě...  celý článek

OBRAZEC. Muž hraje basketbal na obrazci vyhotoveném v atriu Woodwardovy budovy...
TÝDEN OBRAZEM: Robozápasník, ruská přípravka a prchající Rohingové

V severošpanělské Galicii řádily požáry, keňská policie tvrdě zasáhla proti opozičním politikům a na Havaji se konal tradiční závod Ironman. I tuto neděli se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.