Kvůli pracovním povinnostem musel Jiří David rozhovor ukončit. Na zbývající dotazy však odpověděl později.
Český kontingent se podle něj poučil z událostí posledních let, především z vlny nepokojů na jaře roku 2004, a je na násilnosti připraven. K dispozici má zvláštní jednotku na potlačování davu.
"V poslední době nebyl zaznamenán jakýkoliv incident," uvedl v rozhovoru Jiří David.
. OTÁZKY A ODPOVĚDI ZDE |
K událostem, kdy Srbové zničili a zapálili dva hraniční přechody na kosovsko-srbské hranici, podle Davida v oblasti pod českou kontrolou nedochází.
V Kosovu po vyhlášení nezávislosti na Srbsku zatím podle něj panuje klid. Na bezpečnost v oblasti dohlíží také 500 českých vojáků.
Vojáci jsou však připraveni okamžitě zasáhnout v případě jakéhokoliv ohrožení klidného a bezpečného prostředí či svobody pohybu všech obyvatel.
"Prostor odpovědnosti českého kontingentu je z etnického hlediska poměrně klidný. Žije v něm pouze osm Srbů staršího věku poblíž administrativní hranice se Srbskem, kam neustále jezdí naše patroly monitorovat situaci," dodal David.
Velitel střední části Kosova nicméně nedávno povolal do země i české posily právě kvůli jednostrannému vyhlášení nezávislosti a možným násilnostem. V Kosovu tak operuje i záložní rota českých vojáků.
Kosovo pod taktovkou OSN až k samostatnosti
Kosovo, nyní už bývalá jihosrbská provincie, bylo od konce konfliktu v roce 1999 pod správou OSN. O jejím budoucím statusu se začalo pod taktovkou mezinárodního společenství vyjednávat v únoru 2006.
Zdlouhavé a komplikované rozhovory mezi Bělehradem a Prištinou však k ničemu nevedly. Kosovští Albánci, kteří v dvoumilionovém Kosovu tvoří přes 90 procent obyvatelstva, chtěli dosáhnout nezávislosti provincie. Srbové, kterých zůstalo v Kosovu po válce jen několik desítek tisíc, si přáli zůstat součástí Srbska.
V posledních měsících už bylo jisté, že Priština jednostranně vyhlásí nezávislost, otazníkem zůstávalo jen datum. Tím se nakonec stala neděle 17. února.
