Na Boží hod velikonoční si křesťané připomínají nejdůležitější událost jejich víry - na základě biblického svědectví vzkříšení ukřižovaného Krista.
"Ve svátostech se v církvi rozlévá nový život zmrtvýchvstalého Krista a dává účast na tomto novém životě nám. A v nás klíčí jako zrno, tento život. Aby jednou, až odložíme své pozemské podmínky, toto své tělo, aby se nám otevřela brána do života trvalého, věčného, nepřestávajícího, ve kterém se naplní nejhlubší tužby, které bůh do člověka vložil," řekl při kázání arcibiskup pražský Vlk, jemuž zřejmě letos skončí jeho mandát.
Slavnost Zmrtvýchvstání Páně v katedrále sv. Víta.
Velikonoce jsou pro křesťany největší slavností roku a pro každého
praktikujícího věřícího zaujímají důležité místo. Po ukřižování na Velký
pátek následuje událost vzkříšení, kdy podle bible mrtvý Ježíš vstal z
hrobu k novému životu a tím zničil hřích a smrt.
Zázrak Ježíšova vzkříšení považují křesťané za potvrzení jeho učení a božské moci. Křesťan ho může nacházet ve svém životě a tyto svátky prožívat denně.
Oproti evangelíkům slaví katolíci již na Bílou sobotu večer. Po setmění se v kostelích setkávají na velikonoční vigilii ze slavnosti zmrtvýchvstání. Při této večerní bohoslužbě se světí oheň a svíce, čtou se biblické pasáže o dějinách vykoupení, rozeznívají se zvony a hudba, světí se voda i konají křty dospělých.
Kardinál Miloslav Vlk slouží slavnost Zmrtvýchvstání Páně v katedrále sv. Víta.
Velikonoční neděle je natolik zásadní, že se slaví celých osm dní, následuje tedy velikonoční oktáv. Charakteristickou součástí obřadů je zpěv Aleluja. Připomínku Kristova zmrtvýchvstání oslavují dnes ráno všichni křesťané.
Velikonoce jsou také vnímány jako svátky jara a podle pradávných tradic jsou i oslavou vzkříšení přírody a naděje pro novou úrodu. Příchod jara a vajíčko jako symbol zrození nového života uctívaly už nejstarší kultury světa.
Letos se křesťanské velikonoční svátky překrývají s židovským svátkem nekvašených chlebů Pesach.
