Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

NATO řešilo s Ruskem situaci na Ukrajině. Rozpory trvají

  11:02aktualizováno  16:42
Konstruktivní, ale na Ukrajině se neshodneme. Tak zhodnotil šéf Aliance Jens Stoltenberg čtvrteční schůzku Rady NATO-Rusko v Bruselu. Spojenci vyzvali Moskvu, aby využila svého významného vlivu na proruské separatisty a přiměla je plnit dohody z Minsku.

NATO, Severoatlantická aliance | foto: Lubomír Světničkanatoaktual.cz

Byla to dlouhá schůzka, byla upřímná a konstruktivní,“ uvedl po skončení Stoltenberg s tím, že spory ohledně situace na Ukrajině mezi spojenci a Ruskem přetrvávají. „I když je napětí vysoké, je o to důležitější, abychom spolu mluvili,“ řekl.

Stoltenberg varoval, že bezpečnostní situace na východě Ukrajiny je i nadále důvodem k hlubokému znepokojení. „Porušování příměří na východní Ukrajině dosáhlo rekordní úrovně, intenzivní boje pokračují a těžké zbraně nebyly staženy,“ prohlásil.

Rada NATO-Rusko

Založena v roce 2002. V rámci ní spolu členské státy Aliance a Rusko spolupracují jako rovní partneři. Rada tak slouží jako nástroj pro konzultace, spolupráci, společné rozhodování a společné akce. Všechna rozhodnutí jsou přijímána konsenzuálně.

Schůzkám předsedá generální tajemník NATO a účastní se jich zástupci všech 28 aliančních států a Ruska. Rada se do ruské anexe Krymu scházela na úrovni vyslanců a vojenských zástupců prakticky jednou měsíčně, dvakrát ročně pak na úrovni ministrů zahraničí a obrany a náčelníků štábů.

Činnost Rady NATO-Rusko byla poprvé přerušena po vojenské intervenci Ruska v Gruzii v srpnu 2008, obnovena byla v březnu 2009. Rada NATO-Rusko nahradila dřívější fórum pro konzultace a spolupráci - Stálou společnou radu Rusko-NATO (PJC), která byla vytvořena v roce 1997.

V souvislosti s tím citoval ze zprávy Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), že těžké zbraně jsou používány „skoro dvakrát za minutu“ a pozorovatelům OBSE je znemožněno dělat jejich práci. „Jsou omezováni v tom, kam mohou, a někdy se dokonce stávají sami terčem,“ řekl Stoltenberg.

Osmadvacítka proto podle jeho slov žádá všechny strany, aby splnily své závazky. „Dnes spojenci vyzvali Rusko, aby využilo svého vlivu na ozbrojence tak, aby splnili své závazky v plném rozsahu,“ dodal Stoltenberg.

Kritiku podle něj mezi spojenci budí i fakt, že Rusko uznává doklady vydávané separatisty a využívání rublu jako regulérní měny na jimi ovládaných územích.

Přesný program schůzky velvyslanců s jejich ruským protějškem Alexandrem Gruškem nebyl zcela znám. Mluvčí Aliance Oana Lungescu uvedla, že spojenci chtějí s Moskvou hovořit o situaci na Ukrajině, bezpečnostní situaci v Afghánistánu i o opatřeních k eliminaci možných nehod při vojenských aktivitách v Pobaltí či Černém moři a vojenských cvičeních.

Pro zvýšení předvídatelnosti a snižování rizik ruský velvyslanec Alexander Gruško informoval Alianci o budování tří nových vojenských divizí ve svém Západním vojenském okruhu. Spojenci naopak prezentovali Rusku svou posílenou přítomnost ve třech pobaltských zemích a Polsku. Do každé ze čtyř zemí Aliance vyslala po jednom vícenárodním praporu o síle tisíc vojáků.

Obě strany si vyměnily informace

Stoltenberg ocenil jistý pokrok, když Moskva na schůzce informovala osmadvacítku i o jednom ze svých minulých cvičení „Kavkaz 2016“. NATO zase Rusku podrobně referovalo o loňském cvičení „Trident Juncture“.

Český velvyslanec při NATO Jiří Šedivý čtvrteční diskusi označil z hlediska výměny informací za nejobsažnější od roku 2014. „Ale na druhou stranu neposunula náš vzájemný vztah, řekl bych, ani o milimetr,“ citovala českého zástupce agentura ČTK.

Rusko také připravuje na září velké manévry pojmenované „Západ 2017“. Na cvičení zatím nepozvala zahraniční pozorovatele a patrně nedá předem ani podrobnosti o chystaných bojových prověrkách.

Má jít přitom o nejdůležitější společnou vojenskou akci Ruska a Běloruska v letošním roce. Při posledním cvičení Západ 2013 Rusko na své západní hranici testovalo nasaditelnost 90 tisíc vojáků. Podobně tomu bylo i čtyři roky předtím, kdy manévry Západ 2009 končily simulací jaderného útoku na Polsko.

Delší, než se čekalo

V pořadí čtvrtá schůzka Rady NATO-Rusko od roku 2014, kdy Aliance v reakci na ruskou anexi Krymu pozastavila veškerou praktickou spolupráci s Moskvou, byla delší, než se předpokládalo.

Na žádost Ruska se diskutovalo také o situaci v Afghánistánu, kde NATO podporuje výcvikem a penězi afghánské národní síly. Velvyslanec Alexandr Gruško dnes podle informací ČTK odmítl obvinění, že jeho země podporuje povstalce hnutí Taliban, jak nedávno zaznělo ze strany amerických vojenských představitelů.

„Je v zájmu nás všech, aby i nadále pomáhat afghánským silám zajistit svou vlastní bezpečnost,“ konstatoval po jednání Stoltenberg.

Ruské ministerstvo obrany před čtvrteční schůzkou oznámilo, že považuje americké námořní hlídky v Černém moři za potenciální ohrožení své bezpečnosti. „Protiraketová obrana lodí v Černém moři a Pobaltí představuje hrozbu pro zařízení v evropské části Ruska, protože není jasné, jaké rakety odpalovací zařízení v daném okamžiku nesou,“ citovala agentura Tass generálporučíka Viktora Poznikhira.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.