Takhle nějak si člověk představuje peklo. Sedím v rozpáleném autě v poledním žáru a teploměr vedle mě ukazuje necelých 73 stupňů. Neuplyne ani jedna minuta a cítím první příznaky úpalu: dech a tep se zrychlují, přichází bolest hlavy a pocity závratě.
Nekonečná řada tropických dnů zkouší zdraví řidičů, kteří musí sedat za volant. Podle statistik vedro může i za zvýšení počtu nehod.
"Řidičům se v pomalu popojíždějících kolonách může rychle přehřát organismus, což má vliv na koncentraci. Zvyšuje se podrážděnost a agresivita. V krajním případě může dojít až k dehydrataci a bezvědomí," varuje praktický lékař Roman Houska.
Rozhodli jsme se proto vyzkoušet, jak rychle se z automobilu stane nebezpečná past.
Když teploměry nestíhají
Páteční poledne na pražském Strahově. Slunce praží a teplota ve stínu hravě překonává třicítku. S autem v černé metalíze zastavujeme na nestíněném parkovišti. Vůz zchlazený uvnitř klimatizací na příjemných 23 stupňů necháváme uzavřený a třemi teploměry v něm sledujeme stoupající teplotu.
Průběh testuOsobní vůz v černé metalíze jsme postavili na přímé polední slunce. Za 65 minut měření se teplota ve voze zvýšila o 50 stupňů. Průběžně testujeme, jak se člověk v autě cítí. 1) V autě se začíná špatně dýchat (45 stupňů) |
Sedíme venku ve stínu a co deset minut si jeden z nás jde zkusit, jaké je to uvnitř. Neuplyne ani čtvrthodina a v autě je rázem o deset stupňů víc. Už teď je například velmi nepříjemné "jenom" držet volant. V duchu obdivuji všechny děti a domácí mazlíčky, které rodiče a majitelé zapomněli na několik hodin zamčené v podobné výhni ve voze a kteří toto utrpení přežili.
Po půl hodině pokusu kolabuje první z teploměrů. V autě je přes padesát stupňů Celsia, ale stupnice jednoho z přístrojů ukazuje hodnoty blížící se teplotám v severním Grónsku. Za 50 minut od začátku našeho pokusu už neměří ani digitální teploměr. Poté, co uvnitř auta naměřil přes 63 stupňů, jeho displej zčernal. Zbývá nám už jedině teploměr do sauny. Jeho rtuť se po hodině a pěti minutách zastavuje na 73 stupních. Dál už nestoupá.
"Venkovní vzduch v tu chvíli paradoxně začal ochlazovat ten, který byl v autě," vysvětluje meteorolog Petr Dvořák.
Chlazení během parkování
Doby, kdy řidiči před odjezdem musí několik minut svůj vůz nechat vyvětrat, by ale mohly být brzy minulostí.
"Automobilky už tlačí na vývoj zařízení, která by auta ochlazovala i v průběhu parkování," říká Miroslav Jícha z brněnského Vysokého učení technického. Podle něj se testují například ventilátory na solární pohon, které mají za úkol kabinu během parkování provětrat, nebo různé varianty autoskel.
Zřejmě nejtěžší to mají v těchto dnech řidiči z povolání: šoféři kamionů nebo prostředků městské hromadné dopravy. Jejich zaměstnavatelé se klimatizací snaží práci zpříjemnit alespoň jim. Například brněnský Dopravní podnik doplnil klimatizaci i do starších typů tramvají. "Přednostně investujeme do zlepšení pracovních podmínek řidičů," říká mluvčí Hana Pohanová s tím, že klimatizace pro cestující je drahá a málo efektivní.
To v Praze jsou na tom lépe řidiči autobusů: zchladí se přibližně v polovině vozů, které místní Dopravní podnik vlastní. "Řidiči mají v některých autobusech k dispozici i malé ledničky na ochlazení nápojů," říká mluvčí podniku Ilona Vysoudilová. Zato z tramvají je v Praze klimatizována jen přibližně jedna z osmi.
Vedra posledních dní však nemusí jenom škodit. Někteří lékaři v těchto parnech paradoxně doporučují saunu, která umí posílit imunitu organismu. "Sauny se běžně vytápějí na osmdesát i více stupňů, člověk má ale pak na rozdíl od sezení v autě možnost rychlého zchlazení," říká lékař Roman Houska.
