Podle Půlpána se opatření týká hlavně rovných úseků, kde jsou svařené koleje. V délce několika kilometrů tam chybí spáry, kam by se mohly roztáhnout.
"Koleje by se mohly pokřivit. Pokud by po takovém úseku vlak projížděl rychle, hrozilo by, že vykolejí," uvedl Půlpán.
Pokud se tak přeci jen stane, železničáři přeruší provoz a kolejnici vymění, nebo počkají, než vychladne. V pondělí se to podle mluvčího drah Petra Šťáhlavského stalo například u Tábora a u Plzně, v Praze či v Podkrkonoší.
Rychlost vlaků snižují z preventivních důvodů i zahraniční železnice, takže se mohou zpožďovat některé mezinárodní vlaky, dodal mluvčí.
Při teplotách kolejnic nad čtyřicet stupňů provádějí pracovníci drah zostřené kontroly. Pozornost věnují především výškovým a směrovým výchylkám koleje a místům v okolí výhybek, přejezdů, mostů a na rozpracovaných úsecích.
Větší nebezpečí než samotná horka představují pro koleje náhlé změny teplot, které mohou způsobit lomy.
Železničáři mají problémy i s přehříváním motorových vlaků. "Hlavně v kopcích se motory nestačí chladit a vlaky tu mohou uvíznout. Zatím to ale zvládáme," řekl Rudolf Půlpán.
Snadné to nemají ani strojvůdci. "V kabině mašiny je až padesát stupňů. Posádka musí více pít a na větších strojích má ledničku," doplnil Půlpán. "Mrzí nás, že vagony nemají klimatizaci. Cestující si mohou jedině otevřít okno a zásobit se tekutinami."
Náměstek ředitele plzeňské oblasti Českých drah Václav Kůžel potvrdil, že dopravce nasazuje klimatizované vozy pouze na mezinárodní rychlíky.
"Skříně vlastně působí jako zářič a nejhorší je, když je souprava odstavená několik hodin na přímém slunci," přiznal náměstek. Po nástupu do vagonu si cestující připadá jak ve výhni. Souprava se pak ochladí až po delší jízdě.
