Vedení Bulovky má snové představy

Libeň - Nemocnice má sice několik superspecializovaných pracovišť, potřebuje však také mnoho peněz na rekonstrukci a dovybavení mnoha oddělení. Do spádové oblasti Fakultní nemocnice Na Bulovce patří téměř dvě stě tisíc obyvatel metropole. Najít zde lůžko třeba na interně je proto problém. Podle dohody by ti zbylí měli být přijati ve Vysočanské nemocnici.

Podle ředitele Jaroslava Štrofa však není dobrý záměr pocházející z minulosti, kdy všechna lůžková zdravotnická zařízení musela poskytovat širokou škálu odborností. "Snažíme se, abychom zde měli něco vynikajícího, co jinde nemají," řekl Štrof.

Sehnat peníze na nutnou opravu všech pavilonů a nákup potřebných specializovaných přístrojů však může být někdy na Bulovce větší než v jiných nemocnicích. Zřizovatelem je totiž sice ministerstvo zdravotnictví, ale většina budov nemocnice patří hlavnímu městu Praha. Tyto dva subjekty se pak podle ředitele občas přou, kdo dá na co kolik peněz. Pokud magistrát sežene dostatek peněz na provoz nemocnice, nemusela by už Bulovka spadat pod ministerstvo. Zatím ale mnoho klinik a pokojů nevypadá tak, jak by si vedení a pacienti představovali.

ČÍSLA:

počet zaměstnanců: 1890
počet lékařů: 308
počet sester: 900
počet lůžek: 1275

Pokoje je třeba zmenšit a vybudovat sociální zařízení v každém z nich, aby pacienti nemuseli chodit přes chodbu. Taková přestavba se povedla například na urologickém oddělení. Plánů do budoucnosti má vedení nemocnice mnoho, zatím ale nikdo neví, kdy se podaří sehnat potřebné finance. Podle hlavní sestry Ireny Nerudové se například snaží dotáhnout do úspěšného konce individuální program péče, jaký mají v nemocnici v Krči. Pak by si zde pacienti mohli objednat preventivní či léčebné programy "na míru".

Zatím si pacienti mohou objednat klasický nadstandardní pokoj s koupelnou, telefonem a televizí. Přijde je to na sto až tisíc korun denně. Nerudová by si však představovala, aby součástí nadstandardních pokojů byla i nadstandardní ošetřovatelská péče. "Trochu to vázne na obecném nedostatku zdravotních sester. My se to snažíme řešit brigádami studentů zdravotnických škol. Tak se nám snad i tento projekt podaří," prozradila hlavní sestra.

Nakoupit si v areálu lidé mohou v místních potravinách. I co se stravování týče, představuje si Nerudová lepší servis. "Chtěla bych, aby ženy na gynekologii mohly mít možnost jíst i vegetariánské menu," řekla Nerudová. Podle hlavní sestry je přístup k pacientům nejdůležitější. "Snažíme se proto i našim zaměstnancům připravovat různé společenské akce," řekla Nerudová.

Jaroslava Groffová, která má Na Bulovce hospitalizovaného otce, má zkušenosti z mnoha nemocnic, ale tady ji prý nezklamali. "Tatínek má všechno, co potřebuje. Hlavně díky ochotě sestřiček. To já, když jsem byla v Obloukové, jsem měla větší smůlu," svěřila se. Velkou výhodu mají díky Bulovce například HIV pozitivní lidé.

Existuje zde totiž AIDS centrum, které může dokonce na pacientech zkoušet nově vyvinuté léčebné přípravky. Raritou jsou také dva pacienti, které na Bulovce, jak sami říkají, "přepůlili". Měli totiž ochrnutou spodní část těla, která jim kvůli infekcím a proleženinám způsobovala pouze problémy. Tak jim ji zde odstranili. Za přísných bezpečnostních opatření v nemocnici také operují vysoce nakažlivý druh tuberkulózy.

Ředitel chce přístroje i omítky

Ředitel Fakultní nemocnice Na Bulovce Jaroslav Štrof si v tomto týdnu zažil perné chvíle. Kvůli odvolání primáře a nezaplaceným přesčasovým hodinám se mu vzbouřili anesteziologové a chtěli všichni odejít.

O kauze hovořili především lékaři a ministerstvo. Proč jste ale vy odvolal primáře, který se postavil za své podřízené, když dvě hodiny nepracovali?
V každém případě nemůžu souhlasit s prosazováním zájmů úzké skupiny na úkor jiných a odmítám snahy brát si pacienta jako rukojmí při řešení problémů zdravotnictví jako celku nebo při řešení problémů nemocnice. Myslím, že jedním z důvodů nátlakové akce byl nedostatek peněz za náročnou práci, ale já osobně podporuji spravedlivé odměňování zdravotníků.

Někteří lékaři si také stěžují, že mají málo přístrojů nebo že jsou tak staré, že už neexistují ani náhradní díly. Co s tím chcete dělat?
Musíme provést spoustu organizačních systémových změn a ušetřit tak potřebné finance. Samozřejmě že chceme mít co nejlepší vybavení. Problém je ten, že do nemocnice v minulosti proudilo zoufale málo peněz. Teď se to jen těžko dohání.

Přestože spadáte pod ministerstvo zdravotnictví, většina vašich budov patří městu. Jak byste se díval na to, že byste spadali jenom pod město?
Záleželo by na tom, jestli by radnice měla na náš provoz dostatek prostředků. Pak by mi to vůbec nevadilo, naopak by to v mnohém ulehčilo situaci. Ministerstvo by se s městem nemohlo hádat o to, kdo na co finančně přispěje. A já si umím představit, že hlavní město Praha by pak zajistilo kvalitní špičkovou péči.

Říkal jste, že nemocnice potřebuje vylepšit svou tvář - opravou a údržbou zanedbaných budov. Je něco, co se vám na vnějšku nemocnice líbí?
Kromě omítek je tady přece nádherně, hlavně v létě. Jsme na kopci, máte tu krásný výhled na Prahu. Areál je velký, patříme mezi pět největších nemocnic v metropoli. Takže tady máme i parky. Já bych to klidně přirovnal k lázeňskému prostředí.

Do vaší spádové oblasti patří tolik lidí, že především na interních oborech bývá většinou přeplněno. Jak dlouho tady pacienti čekají na plánované operace?
Čekací doba není nijak dlouhá. Tak čtyři, pět týdnů, je to různé. Snad jen na ortopedii se čeká déle a nejhorší je třeba plánovaný výkon náhrady kyčelního kloubu.